NEOADJUVANTNÍ TERAPIE TRIPLE-NEGATIVNÍHO KARCINOMU PRSU: VÝSLEDKY Z JEDNOHO PRACOVIŠTĚ A VÝHLED DO BUDOUCNA S MOŽNOSTMI MULTICENTRICKÉ SPOLUPRÁCE

Konference: 2014 XXXVIII. brněnské onkologické dny a XXVIII. konference pro nelékařské zdravotnické pracovníky

Kategorie: Zhoubné nádory prsu

Téma: VI. Nádory prsu

Číslo abstraktu: 207

Autoři: prof. MUDr. Marek Svoboda, Ph.D.; MUDr. Markéta Palácová; MUDr. Jiří Navrátil, Ph.D.; MUDr. Pavel Fabián, Ph.D.; MUDr. Katarína Petráková, Ph.D.; MUDr. Marta Krásenská; MUDr. Dagmar Macková; MUDr. Oldřich Coufal; doc. MUDr. Vuk Fait, CSc.; MUDr. Monika Schneiderová; Mgr. Markéta Procházková; prof. MUDr. Rostislav Vyzula, CSc.

Východiska:

Triple-negativní karcinom prsu (TNBC) představuje přibližně 15 % karcinomů prsu v populaci českých žen. Vyznačuje se agresivním biologickým chováním s rychlým růstem a sklonem k metastazování, tj. horší prognózou. Na straně druhé i vyšší pravděpodobností dosažení objektivní odpovědi na léčbu chemoterapií. Proto je u TNBC velmi diskutován neoadjuvantní léčebný přístup. Cílem našeho sdělení je vyhodnotit soubor pacientek s TNBC léčených v MOÚ v letech 2005–2013 neoadjuvantní chemoterapií.

Soubor pacientů a metody:

V daném období bylo identifikováno 93 pacientek a hodnoceno 92. Jedna zemřela v důsledku infekce po 1. sérii chemoterapie. Vyhodnotili jsme odpověď na léčbu a provedli analýzy přežití.

Výsledky:

Medián sledování činil 57,5 měsíců (2–109), v této době došlo u 45 pacientek (48,9 %) k relapsu onemocnění a 32 pacientek (34,8 %) v důsledku progrese nemoci zemřelo (tab. viz údaje o přežití v letech). Zastoupení klinických stadií bylo v následujícím pořadí: IIIB (34,8 %), IIIA (25,0 %), IIB (24,0 %), IIIC (8,7 %) a IIA (7,7 %). Celkem 76 % použitých režimů bylo založeno na čtyřech a více sériích chemoterapie s antracykliny. Neoadjuvance byla ukončena předčasně u 12 pacientek (13 %), 8krát pro toxicitu léčby (8,7 %), až na jeden případ způsobenou taxany. U 4 pacientek (4,3 %) neproběhla chirurgická léčba (3 odmítly, u 1 stále technicky nebylo možné). Další podrobnosti viz prezentace. U 25 (27,2 %) pacientek došlo k úplnému vymizení primárního tumoru (pCR/ TRG1), u dalších 10 (10,9 %) byly detekovány jen ojedinělé nádorové buňky v exstirpátu (TRG2). Velmi dobrá odpověď tak nastala u 38,1 % pacientek. Naopak žádná (TRG5) nebo naprosto minimální (TRG4) odpověď nádoru byla v 10 (10,9 %), resp. ve 28 (30,4 %) případech. Naprosto nedostatečný efekt léčby byl tedy zaznamenán u 41,3 % pacientek. V multivariační analýze měly prokazatelný dopad na celkové přežití ve vztahu k nemoci (OSds) tyto parametry: stupeň regrese tumoru v primu (TRG), pT a přítomnost vaskulární, lymfatické nebo perineurální invaze. V případě přežití bez známky choroby se jednalo o parametry: TRG primum, pT a počet cyklů chemoterapie v neoadjuvanci.

Závěr:

Z uvedených dat vyplývá, že bez molekulárních prediktorů je „empirické“ podávání chemoterapie u TNBC zatíženo relativně vysokým počtem případů neúčinnosti. Z těchto důvodů by do nalezení silných prediktorů měla být indikační kritéria pro neoadjuvantní postup léčby TNBC rozšiřována jen s opatrností anebo by měla probíhat v rámci klinických studií. Na závěr prezentace bude návrh takové studie představen.

Podpořeno IGA MZ ČR č. NT/ 14599.

Datum přednesení příspěvku: 25. 4. 2014