NOVINKY V SYSTÉMOVÉ TERAPII GLIOBLASTOMU

Konference: 2014 XXXVIII. brněnské onkologické dny a XXVIII. konference pro nelékařské zdravotnické pracovníky

Kategorie: zhoubné nádory mozku a CNS

Téma: XVI. Nádory nervového systému

Číslo abstraktu: 082

Autoři: doc. MUDr. Radek Lakomý, Ph.D.

Východiska:

Primární léčba glioblastomu se v posledních letech výrazně nezměnila. Od roku 2005 je celosvětově uznávaným standardem makroskopicky radikální resekční výkon s pooperační konkomitantní chemoradioterapií s temozolomidem a následným podáním 6 cyklů temozolomidu v 28denním intervalu.

Cíl:

V minulém roce byly publikovány výsledky dvou velkých klinických studií III. fáze – AVAglio a RTOG 0825. Obě studie měly podobný design, v obou studiích byl možný crossover při progresi v placebovém ramenu. Ve studii AVAglio bylo podáváno 6 cyklů udržovacího temozolomidu, pak pokračoval bevacizumab/ placebo v monoterapii do progrese onemocnění, v případě RTOG 0825 bylo možno podat až 12 cyklů udržovacího temozolomidu. U studie AVAglio bylo dosaženo signifikantně delšího času bez progrese onemocnění (PFS), ale velice podobného celkového přežití (OS). Ve studii RTOG 0825 byl sice PFS delší o 3,4 měsíce, ale vzhledem ke stanoveným cílům byl výsledek statisticky nesignifikantní, podobně jako celkové přežití. Stejně jako ve studii AVAglio neměla aplikace bevacizumabu vliv na OS ve vztahu k metylaci promotoru genu pro MGMT. Zajímavé jsou výsledky randomizované studie II. fáze určené pro pacienty bez metylace MGMT – studie Glarius. Jejím úkolem bylo srovnat standardní „Stuppův“ režim s novým režimem založeným na kombinaci irinotecan + bevacizumab, léčebné schéma radioterapie bylo stejné v obou ramenech. Studie dopadla pozitivně, bylo dosaženo signifikantního zvýšení PFS v 6 měsících (PFS-6) i prodloužení PFS a OS. Výsledky musí být potvrzeny velkou randomizovanou klinickou studií. Další perspektivní molekulou byl cilengitid. V roce 2013 byly prezentovány výsledky velké randomizované placebem kontrolované klinické studie III. fáze u pacientů s metylací MGMT – studie CENTRIC. Podobně jako v předchozích studiích III. fáze s bevacizumabem byl i zde standardní režim srovnáván s režimem obohaceným o cilengitid vs placebo. Bohužel studie nepřinesla zásadní prodloužení PFS ani OS, pokud byl ke standardnímu ramenu přidán zkoumaný lék. Spíše nesignifikantní rozdíly byly zaznamenány také v další studii – CORE. V této studii II. fáze byli centrem zájmu pacienti bez metylace MGMT.

Závěr:

I přes pokroky v biologii glioblastomu zatím nemáme k dispozici cílenou léčbu, která by zásadně prodloužila délku života našich pacientů. Velké studie s bevacizumabem (AVAglio, RTOG 0825) a cilengitidem (CENTRIC) nenaplnily naše očekávání. Naděje jsou nyní vkládány do kombinace bevacizumab + irinotecan u pacientů bez metylace MGMT.

Podpořeno MZ ČR – RVO (MOÚ, 00209805).

Datum přednesení příspěvku: 24. 4. 2014