Onkologický pacient ve vztahové síti současného systému zdravotní péče v ČR: potřeby - rizika - výzvy.

Na péči o pacienta s chronickým onemocněním, mezi něž se onkologická onemocnění díky pokrokům v léčbě zařazují, se podílí stále komplexnější tým odborníků. K těmto změnám dochází v důsledku tendence aplikovat teoreticky bohatě zdokumentovaný fakt multifaktoriální podmíněnosti lidského organismu - tedy provázanosti biopsychosociálních a potažmo též spirituálních aspektů - v praxi, při léčbě.

Vzrůstající incidence onkologických onemocnění provázená neopomenutelnými společenskými a zejména ekonomickými důsledky daly vzniknout speciální disciplíně - psychoonkologii. „Psychoonkologie je v porovnání s ostatními obory relativně novou oblastí interdisciplinární spolupráce mezi onkology, imunology, endokrinology, psychology a sociology."

Obrázek 1 - Systémový přístup k péči o onkologického pacienta

V současnosti tak můžeme hovořit o systémovém přístupu, kdy významná role v péči o chronicky nemocného se přiznává nejen lékařskému týmu a dalšímu zdravotnickému personálu, ale také psychologům/psychoterapeutům, sociálním pracovníkům, duchovním či např. dobrovolníkům - coby specialistům na lidský vztah.

Při konstituování nových forem komplexní péče o onkologicky nemocného se jako nezanedbatelné jeví také změny v sociální oblasti: ve funkci rodiny, v mezilidských vztazích všeobecně, v hodnotovém žebříčku atd. Promítají se zde jistě též demografické jevy jako např. stárnutí populace, zvyšující se věk odchodu do důchodu atd. Zároveň vzhledem ke stávající situaci zdravotnictví i jejím výhledům (viz Obrázek 2) vystupuje do popředí nutnost restrukturalizace takto nově vzniklé vztahové sítě: jednotlivých rolí (kompetence, odpovědnosti, vzájemné vymezení), komunikačních toků, za podmínky vymezení jasných cílů a prevence možných rizik.

1. Zdravotní systém v ČR
   

   
   
   
   
   Obrázek 2 - Zdravotní péče jako systém - zdroje, výstupy, zpětná vazba
   Hlavní cíle zdravotní péče:
   
   • Snížení úmrtnosti
     
   • Snížení nemocnosti
     
   • Prodloužení života
     
   • Zvýšení kvality života
   
   
   Návrhy strukturálních opatření MZČR - v návaznosti na výhledy oboru
   
   • Snižování počtu akutních lůžek
     
   • Přesun péče do ambulantního režimu
     
   • Zkracování ošetřovací doby
   
   Vybrané „ožehavé otázky" současné zdravotní péče v oblasti:
   
   • Výhledy oboru (vzrůstající chronicita onemocnění - vysoké náklady na léčbu - stoupající incidence atd.)
     
   • Compliance při léčbě, zneužívání péče, osobní zainteresovanost na zdravotním stavu
     
   • Povědomí o nemoci (tabu, „rakovina jako rozsudek smrti" atd.)
     
   • Kvalita - ekvita - ekonomie péče
     
   • Zátěž - vyhořívání zdravotnického personálu
     
   • Etické a právní aspekty poskytování zdravotní péče
   
   

2. Pacient
   

   
   Potřeby na straně pacienta (situace hospitalizace - role nemocného - coping)

   
   
   
   Obrázek 3 – Potřeby pacienta

   
   

3. Závěr: Potřeby - rizika - výzvy

   
   Vzhledem ke stávající situaci zdravotního systému v ČR (ad 1) i výhledům, na které můžeme usuzovat z vývoje situace ve vyspělejších zahraničních systémech, se dá očekávat výrazný tlak na přenesení odpovědnosti za vlastní zdraví z instituce na jedince (změny v systému zdravotního pojištění, zdůraznění sociální solidarity, částečná deinstitualizace péče atd.). V takovém výhledu pak vzrůstá role organizací doplňujících systém institucializované péče o další formy odborné i laické intervence - svépomocných skupin, dobrovolnických organizací, občanských sdružení atd. V současnosti se takové formy intervence uplatňují zejména v oblasti sekundární péče (jako doplněk zdravotní péče klasické), popř. v oblasti terciární (návrat do běžného života, podpora resocializace).

   
   Odhady WHO však naznačují nutnost pohlédnout na problematiku poněkud jinou optikou: Pokud nedojde k zásadním opatřením v oblasti prevence a léčby nádorových onemocnění, přibude celosvětově v období kolem roku 2020 každoročně na 16 milionů nových pacientů. Je nabíledni, že při takovém nárůstu nových pacientů se v dohledné době problematika komplexního řešení terciární prevence přesune z kategorie možností následné péče do kategorie společenské nutnosti.
   
   
   
   V návaznosti na tyto trendy prezentujeme přehled participujících subjektů s jejich zdroji a potřebami, vytyčujeme možná rizika spojená s jejich zapojením a poukazujeme na potenciál skrytý ve funkčním propojení jednotlivých složek (viz poster). </>