Konference: 2013 XXXVII. Brněnské onkologické dny a XXVII. Konference pro nelékařské zdravotnické pracovníky
Kategorie: Zhoubné nádory plic a průdušek
Téma: XIII. Nádory plic a průdušek
Číslo abstraktu: 136
Autoři: MUDr. Marcela Tomíšková; prof. MUDr. Jana Skřičková, CSc.; MUDr. Ondřej Venclíček; MUDr. Jitka Hausnerová; MUDr. Mojmír Moulis; Mgr. Blanka Robešová, CSc.; Mgr. Monika Bajerová
Východiska:
Přestože morfologické hodnocení opírající se o mikroskopický vzhled nádoru ve standardním hematoxylin-eosinovém barvení zůstává nadále zlatým standardem morfologické diagnostiky, narůstá potřeba rozsáhlejšího využívání pomocných metod, jako je imunohistochemie, elektronová mikroskopie či molekulární genetika pro bližší klasifikaci nádoru. Ta pak umožní volbu optimální léčby. Diagnostika těchto mutací zvyšuje odbornou, personální, přístrojovou a ekonomickou náročnost v diagnostice NSCLC a může prodloužit dobu od odběru materiálu k morfologické diagnostice k rozhodnutí o typu tzv. personalizované léčby.
Soubor pacientů a metody:
Našim cílem bylo zjistit, jak dlouho trvá doba od odběru materiálu k morfologické diagnostice až ke sdělení výsledku vyšetření mutací EGFR k lékaři, který rozhoduje o onkologické léčbě. Zda je tato doba únosná k vyčkávání lékaře s rozhodnutím o typu léčby. Při zpracování údajů jsme nepotřebovali složité statistické výpočty, pouze průměry a mediány jednotlivých intervalů. Od září 2010 do září 2011 bylo provedeno vyšetření mutací EGFR u 87 nemocných s NSCLC. Na spolupráci se podílely Klinika nemocí plicních a tuberkulózy ve FN v Brně-Bohunicích, Patologicko-anatomický ústav ve FN Bohunice a FN u sv. Anny v Brně a laboratoře Centra molekulární biologie a genové terapie (CMBGT) při IHOK (Interní hemato a onkologická klinika ve FN Brno). Jednalo se o 64 mužů (73,6 %) a 23 žen (26,4 %). U většiny nemocných (79,4 %) bylo onemocnění diagnostikováno v pokročilém, inoperabilním stadiu.
Výsledky:
V převážné většině (90,8 %) se podařilo využít stejný vzorek tkáně, jaký sloužil ke stanovení morfologické diagnózy. Pozitivní mutace EGFR byla v laboratoři CMBGT zjištěna v našem souboru u 5 (5,7 %) nemocných. Ve všech případech se jednalo o nemocné s adenokarcinomem plic. Celková průměrná doba od odběru vzorku až do získání výsledku mutační analýzy byla 16 dní. V případě nutnosti opakování odběru k vyšetření mutací EGFR se interval prodloužil průměrně o 14 dní.
Závěr:
Na podkladě výsledků z analýzy souboru na našem pracovišti se domníváme, že průměrná doba 14 dní nutná k získání výsledků genetického vyšetření klinikem je uspokojivá a v žádném případě nevede k oddálení zahájení léčby, a je tedy indikováno na výsledek této analýzy před zahájením léčby vyčkat.
Datum přednesení příspěvku: 18. 4. 2013
