OSTEONEKRÓZA ČELISTI PŘI KOMPLEXNÍ ONKOLOGICKÉ TERAPII

Konference: 2014 XXXVIII. brněnské onkologické dny a XXVIII. konference pro nelékařské zdravotnické pracovníky

Kategorie: nežádoucí účinky

Téma: XXIII. Nežádoucí účinky protinádorové léčby

Číslo abstraktu: 033

Autoři: MUDr. Vojtěch Peřina, Ph.D.; MUDr. Zdeněk Daněk

Do léčby maligních onemocnění jsou zaváděna stále nová léčiva, která v kombinaci s ostatními léčebnými postupy tvoří neustále aktualizované léčebné protokoly. Cílem je zvýšit efektivitu terapie při co největší eliminaci nežádoucích a vedlejších účinků léčby. Někdy se však projeví nečekaný efekt použité léčby. To je případ osteonekrózy čelisti, která byla poprvé popsána v roce 2003 v souvislosti s léčbou zolendronátem. Protože rozvinutá osteonekróza vyžaduje přerušení léčby a mnohdy chirurgický zásah, měl by mít každý člen ošetřujícího týmu alespoň základní znalosti o této komplikaci, její léčbě a prevenci. Medikamentózně podmíněná osteokróza čelisti (ONJ) je méně častá komplikace onkologické terapie (cca 5–10% léčených pacientů). Nejčastěji se objevuje u pacientů léčených dusíkatými bisfosfonáty, ale v poslední době byla pozorována i v souvislosti s medikací RANKL inhibitory a tyrozinkinázovými inhibitory. Provokujícím momentem pro rozvoj ONJ je traumatizace kosti s porušením slizničního krytu, obvykle extrakce zubu, i když nejsou vzácné ani spontánně vzniklé případy. Patogeneze ONJ není zcela jasná, hlavní příčinou je pravděpodobně zablokování kostní remodelace. Klinickým projevem je ložisko obnažené, nevitální kosti častěji dolní čelisti. V závislosti na rozsahu postižení se mohou tvořit zevní píštěle, oroantrální a oronazální komunikace i patologické zlomeniny. Bolestivost je variabilní, od zcela nebolestivého průběhu po těžké neuropatické bolesti. Problémem je, zejména u imunokompromitovaných pacientů, obligátně přítomný chronický zánět. Léčba rozvinuté ONJ je značně svízelná. Na našem pracovišti je preferována radikální resekce do zdravé kosti za dlouhodobé ATB terapie. ONJ značně snižuje kvalitu života postižených pacientů a může být zdrojem závažných komplikací (sepse, asfyxie). Vzhledem k obtížné léčbě ONJ je zásadní její prevence. Základem je pečlivé vyšetření pacienta u zubního lékaře (event. na stomatochirurgickém pracovišti) včetně RTG snímků a extrakce všech zubů s pochybnou perspektivou. Vyšetření je podobné jako tzv. vyloučení odontogenních ložisek fokální infekce před imunosupresí nebo kardiochirurgickými výkony a měl by ho zvládnout každý zubní lékař. Problémem je stále ne zcela ideální informovanost o této problematice u všech zúčastněních stran. Pomoci by měl i národní registr pacientů s ONJ, nově vzniklý pod patronátem ostravské Kliniky ústní, čelistní a obličejové chirurgie.

Datum přednesení příspěvku: 24. 4. 2014