Ovariální karcinom – ideální model pro ověření možnosti predikce odpovědi na chemoterapii stanovením rezistence na cytostatika in vitro pomocí MTT testu?

Konference: 2005 1. ročník Dny diagnostické, prediktivní a experimentální onkologie

Kategorie: Onkologická diagnostika

Téma: 05. Prognostické a prediktivní faktory II

Číslo abstraktu: 036

Autoři: MUDr. Karel Cwiertka, Ph.D.; Jiří Lipert; MUDr. Josef Srovnal, Ph.D.; prof. MUDr. Radovan Pilka, Ph.D.; MUDr. Hana Švébišová, Ph.D.; Prof. MUDr. Milan Kudela, CSc.; V. Noskova; doc. MUDr. Marián Hajdúch, Ph.D.

Karcinomy vaječníků mají mezi gynekologickými zhoubnými nádory nejhorší prognózu. Většina žen je diagnostikována s pokročilým nádorem, tj. ve III. nebo IV. klinickém stadiu. Prognóza 5letého přežití v takovém případě je velmi špatná. Základními prognostickými faktory jsou histologický typ a stupeň diferenciace, dále rozsah (radikalita) chirurgického zákroku a v případě bohužel častých suboptimálních operací, či pouze diagnostických operací jsou to i rozměry reziduálního nádoru. V současné době je považován za základní léčbu 1. linie režim paklitaxel s karboplatinou. Léčba recidivujících a refrakterních forem je stále otevřeným problémem a dosahované výsledky nejsou uspokojivé. Máme sice celou řadu nových cytostatik jako je topotecan, gemcitabin, liposomální doxorubicin, máme možnost se vrátit k léčbě shodné s 1. linií (pokud je dostatečně dlouhý interval od ukončení předchozí léčby do progrese). Nicméně efekt chemoterapie 2. řady bývá velmi často pouze krátkodobý.
Cíl: Vyhodnotit výsledky MTT testu rezistence na cytostatika in vitro ve vztahu ke klinickému průběhu onemocnění u pacientek s karcinomem ovaria.
Metody: V období od března 1998 do ledna 2005 bylo provedeno celkem 174 vyšetření rezistence na cytostatika MTT testem u 124 žen ve věku 25–82 let (median 54 let) s karcinomem vaječníků. Většina pacientek byla diagnostikována v klinickém stadiu III C. Vzorek nádoru na vyšetření rezistence byl odebrán buď během operace nebo byly vyšetřeny nádorové buňky získané z ascitu. U 109 pacientek, které byly léčeny na onkologické klinice FN Olomouc, hodnotíme výsledek testu ve vztahu k přežití nemocné a použité terapii. MTT test in vitro byl prováděn v Laboratoři experimentální medicíny při Dětské klinice LF UP a FNO dle dříve popsané metodiky. Jeho výsledek je uváděn jako TCS50, tj. koncentrace, kterou přežívá 50 % nádorových buněk. Klinická odpověď byla hodnocena podle poklesu nádorového markeru CA 125, dále bylo hodnoceno přežití nemocných ve vztahu k výsledku testu a použité terapii.
Výsledky: Celkem bylo provedeno 174 testů rezistence u 124 pacientek. Ve 29 případech test nebyl proveden pro nedostatečné množství vitálních nádorových buněk. U 25 pacientek byl test proveden opakovaně (2-krát u 12, 3-krát u 7, 4-krát u 3, 5- -krát a více u 3 pacientek) v průběhu jejich nemoci. Testované nádory nebyly rezistentní na: cisplatinu v 49,6 % (70 ze 141 vyšetřených vzorků), median TCS50 11,19 µg/ml, karboplatinu v 40,5 % (45 ze 111) median TCS50 34,67 µg/ml, paklitaxel ve 37,3 % (47 ze 126), median TCS50 15,02 µg/ml, topotecan v 61,6 % (61 z 99), median TCS50 0,88 µg/ml, doxorubicin ve 23,9 % (22 z 92), daunorubicin ve 43,4 % (40 z 92), gemcitabin ve 32,6 % (30 z 92). Nebyl zjištěn rozdíl v přežití pacientek cisplatina senzitivních a cisplatina rezistentních, stejně tomu bylo i v případě výsledků pro karboplatinu. Při srovnání výsledku testu pro oba platinové deriváty jsme zjistili, že 26 % nádorů nejeví běžně uváděnou zkříženou rezistenci. Median přežití pro pacientky paklitaxel senzitivní léčené paklitaxelem median přežití nebyl dosažen, zatímco ve skupině paklitaxel rezistentních léčených paklitaxelem median přežití byl 13,7 měsíců. Z opakovaných vyšetření je zřejmé, že v průběhu protinádorové léčby dochází ke změnám spektra rezistence.
Závěr: Ovariální karcinom je vhodným modelem pro ověřování spolehlivosti testování rezistence na cytostatika v in vitro podmínkách ve vztahu ke klinické odpovědi. Hodnocení výsledků je velmi obtížné vzhledem k tomu, že jsme testovali jednotlivá cytostatika a v klinické praxi byly běžně používány kombinace cytostatik. Z naších dat vyplývá, že 26 % nádorů nejeví zkříženou rezistenci mezi cisplatinou a karboplatinou. Práce podpořena grantem MSM 6198959216.

Datum přednesení příspěvku: 9. 12. 2005