PAZOPANIB: NOVÁ LÉČBA PRO POKROČILÉ SARKOMY MĚKKÝCH TKÁNÍ

Za posledních několik let se neobjevily žádné nové léčivé přípravky, které by ovlivnily přežívání nemocných s pokročilými sarkomy měkkých tkání. Standar­dem první linie léčby zůstává doxorubicin v monoterapii, individuálně lze zvažovat jeho kombinaci s ifosfamidem. Pacienti s takovouto pokročilou chorobou přežívají v průměru 12 měsíců. Tento časový limit zůstává během posledních 20 let nezměněn, proto je velmi důležité vyvíjet nové léky pro tuto skupinu ne­mocných. V roce 2007 byl pro léčbu nemocných po selhání standardní terapie schválen trabectidin, který prokázal především účinnost ve skupině nemocných s myxoidními liposarkomy. Votrient (lapatinib), multikinázový inhibitor tyrozinkinázy, byl schválen EMA (European Medicine Agency) roce 2012 pro léčbu sar­komů měkkých tkání po selhání předchozí systémové chemoterapie. Výsledky studie PALETTE byly podkladem pro jeho registraci. Jednalo se o randomizovanou dvojitě slepou studii srovnávající efekt pazopanibu a placeba. Cílem studie byla doba bez progrese onemocnění u nemocných s metastatickými neadipózními sarkomy měkkých tkání. Pazopanib/placebo byly podávány v dávce 800 mg 1x denně. U 369 randomizovaných nemocných byl medián doby do progrese choroby ve skupině léčených pazopanibem 4,6 měsíce (95% CI 3,7-4,8) ve srovnání s 1,6 měsíců (95% CI 0,9-1,8) pro skupinu s placebem, celkové přežívání u pazopanibu bylo 12,5 měsíce versus 10,7 měsíce pro placebo, bez statistické významnosti. Nejčastějšími nežádoucími účinky byla únava (placebo 49 %, pazopanib 65 %), průjem (16 % vs 58 %), nauzea (28 % vs 54%), úbytek hmotnosti (20 % vs 48 %) a hypertenze (7 % vs 41 %). Na základě těchto dat byl pazopanib schválen v Evropské unii pro léčbu nemocných s vybranou skupinou sarkomů měkkých tkání předléčených chemoterapií nebo pro nemocné, kteří progredovali do 12 měsíců po skončení neoadjuvantní či adjuvantní léčby.