PÉČE O NEMOCNÉ PŘI RADIOTERAPII KARCINOMU PROSTATY

Úvod

Zhoubné nádory prostaty zaujímají druhé místo v incidienci nádorových onemocnění u mužů. Incidience karcinomu prostaty má vzrůstající tendenci v porovnání s mortalitou, která se významně nemění. V roce 2007 bylo v České republice nově zjištěno 5 094 karcinomů prostaty u mužů. Současně v tomto roce zemřelo 1 443 mužů s karcinomem prostaty. Incidience karcinomu prostaty v Evropské unii v roce 2007 byla 89,76/100 000 mužů. Mortalita v Evropské unii v roce 2007 činila 26,55/100 000 mužů.

Léčba karcinomu prostaty je volena na základě klinického stadia, věku a celkového stavu nemocného. Základními metodami kurativní léčby u lokalizovaného onemocnění jsou radioterapie spolu s radikální prostatektomií. Kurativní zevní radioterapie je indikována ve stadiích T1a-T2b N0 M0 u pacientů, u nichž nelze provést radikální prostatektomii. U lokálně pokročilých nádorů bývá zevní radioterapie kombinována s hormonální terapií.

Radioterapeutické metody a zásady jejich používání

V současné době se v zevní radioterapii karcinomu prostaty standardně používá lineární urychlovač, který je zdrojem vysokoenergetických paprsků X. Nemocní jsou ozařováni dávkami 70-80 Gy. Použití takto vysokých dávek v léčbě karcinomu prostaty je možné pouze metodami konformní 3D radioterapie (3D-CRT, IMRT).

Trojrozměrná konformní radioterapie (3D-CRT) používá k výpočtu rozložení dávky 3D rekonstrukci na podkladě CT vyšetření. Pro určení cílového objemu se využívá fúze plánovacího CT vyšetření a vyšetření magnetickou rezonancí. Pro zajištění identické polohy pacienta jsou používány individuální fixační pomůcky, především vakuové podložky pod pánev a dolní končetiny.

Radioterapie s modulovanou intenzitou (intensity-modulated radiation therapy, IMRT) je pokročilejší metodou, která je založena na rozdělení ozařovacího pole na mnoho svazků s různou intenzitou, což vytváří cíleně nehomogenní rozložení dávky. Při této technice ozáření je díky lepšímu přizpůsobení rozložení dávky cílovému objemu možné docílit lepšího šetření zdravých tkání a tím i aplikace vyšších dávek záření.

Obrazem řízená radioterapie (image guided radiation therapy, IGRT) umožňuje přesné ozáření cílového objemu. Tato metoda využívá rentgenové, případně CT zobrazení provedené těsně před ozářením přímo na ozařovacím stole.

V důsledku těsného uložení orgánů sousedících s prostatou vznikají v souvislosti s radioterapií karcinomu prostaty časné a pozdní komplikace. Zvláště významné jsou chronické postradiační komplikace, které mají dlouhodobý vliv na kvalitu života pacienta. Nejzávažnějšími postradiačními komplikacemi u léčby karcinomu prostaty jsou gastrointestinální a genitourinární toxicita. Pacient s gastrointestinální toxicitou může mít v různém stupni postiženo vyprazdňování ve smyslu vyšší frekvence, příměsi ve stolici, konzistence, samovolného odchodu stolice a bolestivé defekace. Stejně tak pacient s genitourinární toxicitou může mít v různém stupni postiženu kvalitu mikce. Mohou vznikat obtíže ve smyslu nykturie, dysurie, inkontinence a příměsi krve v moči. Tyto výše zmíněné komplikace ovlivňují v různé míře kvalitu života pacienta a je důležité jim věnovat pozornost. Ke snížení výskytu nežádoucích účinků je třeba dodržovat zásady správné přípravy pacienta k ozáření.

Lze je rozdělit na několik okruhů:

1. Edukace pacienta. Lékař seznámí pacienta s navrhovanou léčbou, délkou ozáření, vedlejšími účinky. Zdravotní sestra ověřuje, zda pacient informacím porozuměl, a podle potřeby je pravidelně doplňuje.
2. Dietní režim. Sestra poskytne pacientovi písemné informace, týkající se dietních opatření,pitného režimu a ověřuje jejich dodržování. Důležité je důsledné dodržování správného dietního režimu již 1 týden před ozařováním a během ozařování. Dietní opatření před plánovanou radioterapií a během ní jsou zaměřena na omezení plynatosti tlustého střeva a zachování plnosti močového měchýře.
3. Monitorování akutních postradiačních obtíží s využitím standardizovaných škál. Na základě hodnocení stupně komplikací je volena adekvátní terapie.
4. Správné provádění léčby zářením zahrnující denní použití fixačních pomůcek, denní kontrolu zaměření pomocí zobrazovacího verifikačního systému.
5. Dlouhodobé sledování pozdních postradiačních komplikací a efektů terapie.

Závěr

Vhodný způsob léčby, edukace pacienta a správné ošetřovatelské postupy snižují výskyt a závažnost postradiačních komplikací. Spolupráce radioterapeutického personálu se zdravotní sestrou a pacientem během radioterapie a v období po ní je základním předpokladem úspěšné léčby zářením. Hodnocení akutních a chronických postradiačních obtíží je nezbytnou součástí zajištění kvality radioterapie.

Literatura

1. Odražka K, Vaculikova M, Petera J, Zouhar M, Vaňasek J, Moravek P, Zoul Z, Stejskal J, Prošvic P, Škrabkova Z, Kadečka D. Akutni toxicita provazejici konformni radioterapii karcinomu prostaty. Klinicka onkologie, 15,2002,2,58-63.
2. Odražka K, Vaculikova M, Doležal M, Zouhar M, Petera J, Moravek P, Vošmik M, Zoul Z, Broďak M, Šimakova E.Chronicka toxicita trojrozměrne konformni radioterapie (3D-CRT) karcinomu prostaty. Klinicka onkologie, 19,2006,4,222-227.
3. Šefrova J, Paluska, Odražka K, Bělobradek Z, Hoffmann P, Prošvic P, Broďak M, Louda M, Mačingova Z, Vošmik M. Změny cilovych objemů při použiti magneticke rezonance pro planovani radioterapie lůžka prostaty – předběžne vysledky. Klinicka onkologie, 23,2010,4,256-263.
4. Šefrova J, Odražka K, Paluska P, Broďak M, Rouskova L. Radioterapie lůžka prostaty – kdy a co lečit? Klinicka onkologie, 23,2010,2,78-85.
5. Vorliček J, Abrhamova J, Vorličkova H. a kol. Klinicka onkologie pro sestry. 1. vyd. Praha: Grada, 2006.328 s. ISBN 80-247-1716-6.

Eva Valentová, Jaroslav Vaňásek, Iva Víšková; MULTISCAN s.r.o., Komplexní onkologické centrum Pardubice; Kyjevská 44, 53203; eva.valentova@multiscan.cz