Péče o pacienta v terminálním stavu v hospici.

Konference: 2010 XXXIV. Brněnské onkologické dny a XXIV. Konference pro sestry a laboranty

Kategorie: Podpůrná onkologická léčba, výživa nemocných a ošetřovatelská péče

Téma: Paliativní medicína

Číslo abstraktu: 144

Autoři: MUDr. Ladislav Kabelka, Ph.D.

Hospicová péče přijímá nemoc v kontextu celostního přístupu. Nahlíží tak vlastně všechny symptomy a jejich řešení. Je to dobře viditelné například na konceptu ´Total pain´, který v praxi uvedla Cicely Saunders.

Významné charakteristiky hospicové terminální péče:

  • Multidisciplinarita - doplňující se, celkový pohled na nemocného a jeho blízké, v biologické, psychologické, sociální a spirituální rovině a řešení dané situace ve všech těchto rovinách současně.

  • Součástí rozhodování jsou všichni členové pečujícího týmu (lékař, zdravotní sestra, psycholog, sociální pracovník, pečovatel, duchovní, pastorační asistent, rehabilitační pracovník a dobrovolníci), stejně jako nemocný a ti z jeho blízkých, které pacient považuje pro rozhodování za relevantní a určí je za partnery v diskusi.

  • Cíle léčby jsou hlavním objektem zájmu celého týmu a od nich se odvíjí celá péče, jsou diskutovány pravidelně, nejčastěji v týdenních intervalech, případně častěji, je o nich vedena dokumentace v etapových epikrízách, jsou s nimi seznámeni a srozuměni všichni členové týmu. Případně minimálně je dosažen konsenzus, dle kterého je postupováno.

  • Kvalita života nemocného a jeho blízkých jsou určující pro pečující tým, péči i terapii.


V současné situaci je v hospicové péči nedostupná například parenterální výživa, dražší typy antibiotik, krevní převody. Je v diskusi s MZ ČR a ZP možnost úhrady formou ZUL, ZUM.

Smysl těchto postupů nicméně je k diskusi a u většiny nemocných pacient není schopen - byť v prostředí kurativní péče by tento postup byl indikován - využít benefit terapeutické modality. Je to často z důvodů preferencí řešení problémů v oblasti psychologické či sociální. Téměř vždy protože orgánové rezervy u pacientů v terminální fázi nemoci jsou prakticky vyčerpány a například nutriční intervence pak může znamenat více zátěž jak profit pro nemocného. Zátěž organizační, klinicky medicínskou, psychickou i sociální.

Domnívám se, že nicméně v základní premise se hospic nesmí lišit od jakéhokoliv jiného prostředí, kde nevyléčitelně nemocní umírají.

Vždy musí být prvotním zájmem diskuse s nemocným a jeho relevantními blízkými o možnostech léčby a péče a názor poučeného nemocného musí být respektován, případně zohledněn.


ladislav.kabelka@caritas.cz, +420547232223, 737230772

Datum přednesení příspěvku: 24. 4. 2010