PERSONALIZOVANÁ MEDICÍNA V ONKOLOGII

Léčebné molekuly cílené terapie pro onkologické indikace byly jedny z prvních, které se staly součástí běžné klinické praxe. Přestože se u řady malignity již v době nástupu koncem minulého tisíciletí dosáhlo výrazných úspěchů (nádory varlete, maligní lymfomy), většina endemicky se vyskytujících nádorů v pokročilém stavu zůstává přes kombinované léčebné modality inkurabilními onemocněními. Z rychle postupujících poznatků v oblasti molekulární bio­logie a genetiky se mnoho dříve homogenních nádorových jednotek rozpadá na nové nádorové entity s odlišnými charakteristikami nabízejícími nové cí­lové struktury pro nové molekuly cílené personalizované medicíny. Již v roce 2004 časopis Nature zveřejnil článek, ve kterém charakterizoval léčebný pří­stup onkologie 21. století: princip 4P - prediktivní - personalizovaná - preventivní - participační onkologie. V současné době se nachází v přelomové době, kdy se od reaktivního přístupu k chorobám přesouváme k medicíně jako proaktivní disciplíně. Medicína se stává vědou o informacích, vyžadujících systé­mový holistický přístup, kde se již neobejdeme bez metodiky analytických technologií - matematických počítačových a fyzikálních. I přes registraci nových léčivých inovativních přípravků z oblasti personalizované medicíny je jich většina schválena pouze na prodloužení doby do progrese onemocnění, bez vý­razného efektu na délku přežívání. Paradigmatem zlepšení účinnosti protinádorové terapie se jeví identifikace biomarkerů jako indikátorů patologických dějů či farmakoterapeutických zásahů, možných selektovat typy nádorů nejen z pohledu protinádorové odpovědi, ale i predikce toxicity léčby. S tímto pří­stupem jde ruku v ruce nutnost nové strategie klinického vývoje a zkoušení nových molekul. Trastuzumab, monoklonální protilátka proti HER-2 recep-toru, je příkladem nejdéle používaného principu personalizované medicíny pro specifickou podskupinu nemocných. Nejnovějšími příklady cílené terapie je schválení crizotinibu, ALK-inhibitoru pro podskupinu nemalobuněčných karcinomů plic nesoucích ALK mutaci. Vemurafenib, inhibitor B-raf, je schválen k léčbě metastatického melanomu nesousího specifickou mutaci B-raf V6004. Nádor nežije v izolovaném prostředí, ale je zásadně ovlivňován právě nádo­rovým mikroprostředím, které se stává také jedním z možných cílů personalizované medicíny. Inhibice novotvorby cév je standardní součástí léčby několika solidních nádorů.