Plánování stereotaktického ozařování jater pomocí PET/CT

Cílem stereotaktické radioterapie je aplikace dostatečně vysoké dávky ionizujícího záření do cílového objemu dané velikosti,tvaru a lokalizace za současného šetření okolní zdravé tkáně.

Na oddělení nukleární medicíny (PET CENTRUM) Masarykova onkologického ústavu se provádí CT plic nebo jater pro účely plánování stereotaktické radioterapie na hybridním přístroji firmy SIEMENS Biograph True Point PET/CT .

Vyšetření se provádí ve stejných podmínkách, v jakých bude probíhat ozařování pacienta, tudíž je uložen ve fixačním vaku a oblast jaterní se stlačuje speciálním šroubovacím kompresorem.

Příprava prava pacienta před vyšetřením v aplikační místnosti :
Je nutné, aby pacient měl zavedenou flexilu pro intravenózní aplikaci kontrastní látky.

Pro tyto účely pacient také vyplňuje formulář, kde uvede případné alergie a nemoci, které by mohly být komplikacemi právě pro intravenózní podání kontrastní látky.

Pacient je edukován o průběhu vyšetření a v připravené kabince vyčká příchodu pracovníků radioterapie.

Zafixování pacienta a komprese jater

Příprava na vyšetřovně :
Poté co pracovníci radioterapie zafixují pacienta do speciálního vaku a pomocí bočních zaměřovacích laserů nastaví jeho správnou pozici, připojíme pacienta na tlakovou stříkačku s kontrastní látkou. Po napojení na tlakovou stříkačku zkonzultujeme s lékařem radioterapie oblast zájmu a dle toho nastavíme výchozí bod pro topogram.

Nastavíme konzolu tlakové stříkačky na množství kontrastní látky 100 ml a rychlost průtoku 1 ml/s.

Naskenujeme topogram a zkonzultujeme s lékařem radioterapie přesnou oblast pro CT. Horní a spodní hranici snímání určí lékař radioterapie. Šířka oblasti snímání by měla být maximální, jelikož pro toto vyšetření je nutné mít zachycené i okraje koryta v němž je pacient s fixačním vakem uložen

Během tří CT fází pacient postupně projde fázemi dýchání – normální, v nádechu a ve výdechu.
U posledních dvou dostává pacient pokyn od NLZP, kdy se má nadechnout či vydechnout.
Je důležité, aby nádech i výdech nebyly moc hluboké pro co nejvěrnější zachycení pohybu hrudníku při běžném dýchání, ve kterém bude probíhat následné ozařování na radioterapii.
Spustíme aplikaci fyziologického roztoku na konzole tlakové stříkačky a zkontrolujeme, zda aplikace do flexily pacienta probíhá bez problémů.

Asi dvacet minut po vyšetření NLZP vytáhne pacientovi flexilu a pacient je dle instrukcí od pracovníků radioterapie odeslán buď domů, nebo na oddělení radioterapie

Sborník