Polymerní cytostatika na bázi HPMA podporují imunitní reakci proti nádoru.

Bylo opakovaně dokázáno, že vazba nízkomolekulárního cytostatika na syntetický polymerní nosič, jako je N-[2-(hydroxypropyl)metakrylamid] (HPMA), mění farmakokinetiku léčiva: prodlužuje se jeho biologický poločas a dostupnost, významně se omezuje nežádoucí systémová toxicita. Protinádorový účinek léčiva přitom zůstává zachován, a dokonce může být zesilován tzv. EPR (Enhanced and Permeability Retention) efektem. Konjugáty doxorubicinu na bázi HPMA vykazují protinádorovou aktivitu v řadě experimentálních modelů. Konjugát obsahující doxorubicin a lidský intravenosní imunoglobulin (Intraglobin nebo Endobulin) může úplně vyléčit již rozvinuté syngenní myší nádory (T-buněčný lymfom EL-4) a je vysoce aktivní i v dalších modelech.
Více než polovina jedinců vyléčených po s.c. transplantaci lymfomu EL-4 zůstává dlouhodobě resistentní vůči témuž nádoru. Rozhodujícím mechanismem resistence je specifická cytotoxická reakce CD8+ buněk, která se rozvíjí již během léčby v závislosti na způsobu podání léčiva a dávce. Vyléčení lze dosáhnout pouze u imunokompetentních jedinců. Podání konjugátu nepoškozuje imunitní reakci organismu proti nádoru. Vedle přímého protinádorového působení má konjugát velmi pravděpodobně také imunomodulační efekt. Zcela v souladu s experimentálními daty jsou i výsledky pilotní klinické studie, do níž byly zahrnuty převážně pacientky s generalizovaným karcinomem prsu.