Polymorfismus apolipoproteinu E jako marker neurobehaviorálních pozdních následků léčby v dětské onkologii – pilotní studie Kliniky dětské onkologie LF MU a FN Brno

Neurobehaviorálním pozdním následkům nádorových onemocnění dětského věku a jejich léčby je pro jejich závažnost věnována v posledních letech velká pozornost. Řada studií prokázala – zejména u dětí léčených pro mozkové nádory a akutní leukémie – funkční postižení i organické změny centrálního nervového systému po léčbě dětských nádorových onemocnění. Tyto změny jsou multifaktoriálně podmíněny a podílí se nich faktory psychosociální i faktory biologické. Dle Barona a Kennyho můžeme tyto faktory dělit na mediátory (např. typ onemocnění, druh protinádorové terapie) a moderátory (např. věk, pohlaví). Předmětem klinicky orientovaného výzkumu v dětské onkologii je dnes zejména interindividuální variabilita neurobehaviorálních následků léčby podmíněná genetickým polymorfismem. Polymorfismus některých genů ovlivňuje buď účinnost a toxicitu protinádorové léčby (např. polymorfismus v genech pro GST, MTHFR a další) nebo podmiňuje rozdílnou vnímavost mozkové tkáně k postižení způsobenému vlastním nádorovým onemocněním a jeho léčbou. Příkladem je polymorfismus genu pro apolipoprotein E (Apo E). Negativní efekt přítomnosti alely E4 (jejíž četnost v populaci je 17%) byl prokázán u nemocných s Alzheimerovou chorobou, a také u nemocných po úrazech CNS. Studie od dospělých nemocných (s maligními lymfomy a karcinomem prsu) naznačují roli polymorfismu Apo E v neurobehaviorální odpovědi na protinádorovou léčbu. Role polymorfismu genu pro apolipoprotein E u dětí s nádorovými onemocněními zatím není známa a je předmětem výzkumu. Lze však předpokládat, že polymorfismus genu pro ApoE může sloužit jako potencionální genetický marker zvýšeného rizika postižení neurokognitivních funkcí dětí léčených protinádorovou terapií.
Autoři prezentují první výsledky vlastní analýzy polymorfismu genu pro apolipoprotein E u souboru dětí s prokázaným nádorovým onemocněním (nádory CNS, akutní leukemie a extrakraniální solidní nádory), kteří byli léčeni na Klinice dětské onkologie v letech 1998 až 2005.

Literatura

1. Ahles TA, Saykin AJ, Noll WW, Furstenberg CT, Guerin S, Cole B, Mott LA : The relationship of APOE genotype to neuropsychological performance in long-term cancer survivors treated with standard dose chemotherapy. Psychooncology, 12(6),612-9, 2003
   
2. Baron RM, Kenny DA: The moderatormediator variable distinction in social psychological research: Conceptual, strategic, and statistical considerations. Journal of Personality and Social Psychology, 51, 1173-1182, 1986.
   
3. Kishi S, Griener J, Cheng C, Das S, Cook EH, Pei D et al.: Homocysteine, pharmacogenetics, and neurotoxicity in children with leukemia. Journal of Clinical Oncology, 21, 3084-3091, 2003.
   
4. Saykin AJ, Ahles TA, McDonald BC: Mechanisms of chemotherapy-induced cognitive disorders: Neuropsychological, pathophysiological, and neuroimaging perspectives. Seminars in Clinical Neuropsychiatry, 8, 201-216, 2003.
   
5. Schatz J, Kramer JH, Ablin A, Matthay KK: Processing speed, working memory, and IQ: A developmental model of cognitive deficits following cranial radiation therapy. Neuropsychology, 14, 189-200, 2000.