PORUCHY POLYKÁNÍ U PACIENTŮ S OROFARYNGEÁLNÍMI TUMORY

Konference: 2016 XL. Brněnské onkologické dny a XXX. Konference pro nelékařské zdravotnické pracovníky

Kategorie: Podpůrná onkologická léčba, výživa nemocných a ošetřovatelská péče

Téma: X. Nutriční podpora v onkologii

Číslo abstraktu: X/249

Autoři: MUDr. Marcela Dubová; MUDr. Miloš Šteffl; MUDr. Radek Pejčoch; Mgr. Naděžda Lasotová

Úvod:

 Polykací potíže jsou jedny z prvních symptomů tumorů orofaryngu. Nejčastěji se v úvodu onemocnění jedná o odynofagii. Dalším projevem bývá orofaryngeální dysfagie, při které dochází k poruše posunu sousta z dutiny ústní do hltanu a následně do jícnu. Důsledkem těchto obtíží mohou být komplikace z důvodu aspirací, malnutrice a dehydratace pacientů. Všechny tyto potíže se mohou projevovat v celém průběhu onemocnění a léčby, tj. před i po chirurgickém výkonu, v průběhu i po aktinoterapii a chemoterapii, a to i s odstupem jednoho roku. V konečném důsledku může pacient trvale zůstat s trvale zavedenou perkutánní endoskopickou gastrostomií (PEG), a to i v případě plného vyléčení základního onemocnění. Přičemž metody diagnostiky a funkční terapie orofaryngeální dysfagie jsou v současné době dostupné.

Metody:

Na našem pracovišti provádíme objektivní vyšetření orofaryngeální dysfagie metodou FEES (flexible endoscopic evaluation of swallowing), pomocí které lze zjistit patologii posunu sousta v orofaryngeální oblasti, objektivizovat event. aspirace. V rámci terapeutické části vyšetření lze ověřit efektivitu terapeutických technik, jako jsou polykací manévry, náhradní polohy hlavy či úprava konzistence stravy a tekutin. V rámci vyšetření FEES spolupracujeme s klinickým logopedem.

Výsledky:

Součástí prezentace jsou videoukázky z vyšetření FEES u dvou pacientek s tumorem tonzily s šířením do okolních tkání mezofaryngu s meta na krku. Obě pacientky podstoupily chirurgickou léčbu, chemo- a aktinoterapii. Videoukázky prezentují schopnost polykání před zahájením terapie a zlepšení výkonu po funkční terapii polykání. První pacientka je v současné době již na plném perorálním příjmu, u druhé je v nejbližší době plánováno odstranění PEG.

Závěr:

Efektivita léčebného procesu pacientů s onkologickou diagnózou nespočívá jen ve vyléčení základního onemocnění, ale v co nejúspěšnějším návratu k plnohodnotnému životu. Diagnostika a terapie schopnosti orofaryngeální dysfagie by měla být nedílnou součástí komplexní péče. Úprava či zlepšení polykacích potíží je možná i s odstupem měsíců od ukončení onkologické terapie.

Datum přednesení příspěvku: 29. 4. 2016