Povrchové nádory močového měchýře (PNMM). Současné názory na diagnostiku léčbu i sledování (overview).

PNMM charakterizuje exofytický (endokavitární) růst. Spodinou nepronikají za lamina propria mucosae. Proto je možné jejich radikální odstranění transuretrální resekcí (TUR) a tím jsou léčebné výsledky příznivější než u nádorů rostoucích invazivně.
V diagnostice je u mužů standardně používán flexibilní cystoskop a pro diagnostiku carcinoma in situ /CIS) je doporučována fluorescence. Základním léčebným výkonem je transuretrální resekce všech lézí, nejlépe stratifikovaná. Tím je patologovi usnadněna orientace v zaslaném materiálu. Někteří autoři v krátkém pooperačním intervalu provádějí rebiopsii. Pro indikaci další léčby je rozhodující histopatologická klasifikace a počet lézí. Nádory G1 a G2 mohou být dostatečně ošetřeny TUR, zatímco CIS a nádory G3 vyžadují další zajištění intravezikálními instilacemi nebo radikální chirurgickou léčbou. V intravezikální zajišťovací léčbě je nejčastěji používán Mitomycin C a mitigovaný BCG v různých instilačních schematech. Uroteliální nádory vyžadují dispenzární sledování.
Přednáška podrobněji rozebírá odlišné diagnostické a léčebné přístupy, tak jak jsou prezentovány předními odborníky v této oblasti v posledních letech.
Obecně lze však říci, že za posledních 15 let nebyl nalezen žádný významně nový diagnostický či léčebný postup, který by vedl k zásadně lepším výsledkům v léčbě uroteliálních nádorů.