Pozitronová emisní tomografie (PET) – může být přínosná u karcinomu ledviny?

Pozitronová emisní tomografie (PET) se stala již rutinní diagnostickou metodou řady onkologických onemocnění (zejména lymfomů, maligního melanomu, bronchogenního karcinomu). Prakticky u všech ostatních onkologických diagnóz se role PET stále hledá. V případě urologických malignit se zájem soustředí hlavně na germinativní nádory varlat, u karcinomu ledviny je zkušeností stále málo.
PET může detekovat biodistribuci různých radiofarmak s pozitronovým zářičem, přesnější je proto hovořit o FDG PET, kdy je jasné, že se používá „fluorodeoxyglukóza“ (stále jediné rutinně užívané radiofarmakum v ČR).

• Primární diagnostika: FDG PET není vhodná k primární diagnostice nádorů ledvin vzhledem k vylučování radiofarmaka močí a variabilní náplni dutého systému ledvin. Nádorová tkáň primárního tumoru vykazující jen lehčí stupeň hypermetabolismu glukózy nemusí být pro vysokou kumulovanou aktivitu v dutém systému ledviny vůbec patrná.
• 
  
• Metastázy: U metastáz zpravidla nacházíme vyšší stupeň hypermetabolismu glukózy. FDG PET má vyšší diagnostickou přesnost v porovnání s CT k průkazu uzlinových i viscerálních metastáz. Rovněž u známých metastáz (např. u pacientů s diseminovaným onemocněním léčených imunoterapií) FDG PET zachytí progresi dříve než CT (jak nálezem zcela nových ložisek, tak i zvýšením stupně hypermetabolismu glukózy). V porovnání se scintigrafií skeletu má PET jen mírně vyšší citlivost (obecně lze říct, že zvláště u osteolytických kostních metastáz, naopak pro osteoplastický typ metastáz je vhodnější scintigrafie 99mTc). Při klasickém „celotělovém PET“ vyšetření trupu nebývá zachycena kalva a větší část skeletu končetin – proto se stále k diagnostice kostních metastáz dává přednost „klasické“ scintigrafii.
• 
  
• Lokální recidiva: PET je velmi přínosná k posouzení možné lokální recidivy v „lůžku po nefrektomii“, kde CT nemusí rozlišit poradiační a pooperační změny od nádorové tkáně. V případě lokální recidivy nacházíme hypermetabolické ložisko, a navíc vzhledem k předchozí nefrektomii již není ani žádné zkreslení aktivní močí (limitující primární diagnostiku).

V brněnském PET centru bylo od září 2003 do ledna 2005 vyšetřeno celkem 147 pacientů s karcinomem ledviny, a to v různých indikacích. Konkrétní kazuistiky budou prezentovány.

Závěr
Role PET u karcinomu ledviny není stále definována. Jak literární údaje, tak i naše zkušenosti ukazují, že v některých indikacích může být přínosná. K primární diagnostice nádorů ledvin se však FDG PET nehodí, při stagingu má přibližně stejnou diagnostickou přesnost jako „konvenční“ vyšetřovací metody. Metodou volby se může stát při podezření na lokální recidivu v lůžku po nefrektomii (po předchozím CT vyšetření). Vhodná je i jako restagingové vyšetření k vyloučení další diseminace při zvažování resekce (nebo lokální terapie) metastáz, (ať už uzlinových nebo viscerálních). Dále u pacientů s diseminovaným onemocněním léčených imunoterapií může prokázat progresi dříve než CT.

Práce podpořena grantem IGA MZ ČR č. NR8342-3/2005