PŘEDOPERAČNÍ CHEMORADIOTERAPIE ADENOKARCINOMŮ DISTÁLNÍHO JÍCNU, GASTROEZOFAGEÁLNÍ JUNKCE A ŽALUDKU – VÝSLEDKY LÉČBY

Konference: 2015 XXXIX. Brněnské onkologické dny a XXIX. Konference pro nelékařské zdravotnické pracovníky

Kategorie: Gastrointestinální nádory

Téma: XV. Nádory jícnu a žaludku

Číslo abstraktu: XV/ 142

Autoři: MUDr. Milan Vošmik, Ph.D.; Doc. MUDr. Jan Laco, Ph.D.; MUDr. Igor Sirák, Ph.D.; MUDr. Michal Leško, Ph.D.; MUDr. Rudolf Repák; Doc. MUDr. Josef Dvořák, Ph.D.; prof. MUDr. Bohuslav Melichar, Ph.D.; prof. MUDr. Jiří Petera, Ph.D.

Východiska:

Postavení předoperační chemoradioterapie (CHRT) v léčbě adenokarcinomů distálního jícnu, gastroezofageální junkce (GEJ) a žaludku není jednoznačné. Cílem práce bylo zhodnocení souboru pacientů, kteří tuto modalitu podstoupili (patologická odpověď, toxicita, přežití bez známek nemoci, celkové přežití).

Soubor pacientů a metody:

Z databáze FNHK byla vyhodnocena data pacientů, kteří podstoupili předoperační CHRT pro adenokarcinom distálního jícnu, GEJ nebo žaludku s cílem kurativního chirurgického řešení. Léčebná odpověď byla hodnocena retrospektivně jako procento reziduálních nádorových buněk (RTC: 0 %, ≤ 1 %, 2– 10 %, 11– 50 %, 51– 100 %). Toxicita byla hodnocena podle škály RTOG/ EORTC, křivky přežití podle Kaplan- Meiera.

Výsledky:

Od ledna 2000 do března 2014 bylo indikováno 108 pacientů (20 žen, 88 mužů, věk 28– 80 let, medián 62,5 let) k CHRT pro adenokarcinom distálního jícnu (24 pacientů), GEJ (39 pacientů) nebo žaludku (45 pacientů) s cílem následné kurativní resekce pro lokálně (T3– 4) a/ nebo regionálně (N+) pokročilé onemocnění bez jednoznačně prokázaných metastáz. Předepsaná dávka RT byla 40– 50,4 Gy, medián 45 Gy. Konkomitantně byl podáván 5- FU (všech 108 pacientů) +/ – cDDP (80 pacientů). U 7 pacientů byl navíc podáván taxan. R0 resekci podstoupilo 80 pacientů (74 %). U dalších 3 pacientů šlo o R1 resekci. U ostatních byl většinou nález peroperačně shledán inoperabilním (nejčastěji pro peritoneální rozsev), ve 2 případech pacient operaci nepodstoupil. Pro retrospektivní hodnocení bylo k dispozici 79 vzorků. Kompletní regrese (0 % RTC) byla v 20 případech (19 %), ve 24 případech bylo zastiženo do 1 % RTC (22 %), v 16 případech 1– 10 % RTC (15 %), v 8 případech 11– 50 % RTC (7 %) a v 11 případech byl nález hodnocen jako bez odpovědi (51– 100 % RTC; 10 %). Při mediánu sledování 19,6 měsíce (2– 165 měsíců) a mediánu sledování přežívajících pacientů 50,8 měsíce (7– 165 měsíců) bylo tříleté celkové přežití 36,2 % a přežití bez známek nemoci 37,2 %. Kromě uvedených výsledků budou ve vlastní přednášce prezentována podrobná data toxicity léčby a analýzy vlivu primární lokality nádoru, histopatologických vlastností, klinického a patologického stagingu i stupně odpovědi na výsledky léčby.

Závěr:

Předoperační CHRT není obecně považována za standardní postup, nicméně výsledky léčby prezentovaného souboru svědčí o vhodnosti zařazení této modality do studií fáze III.

Datum přednesení příspěvku: 9. 4. 2015