Prekancerózy žlučových cest.

Prekancerózy a z nich vzniklé novotvary intrahepatálních a extrahepatálních žlučových cest včetně Vaterovy papily a žlučníku tvoří významnou skupinu onemocnění zažívacího traktu se závažným dopadem na morbiditu a mortalitu nemocných. Novotvary žlučových cest jsou vzácné nádory s celkovou špatnou prognózou. Jejich incidence vzrostla v České republice na 12,5 na 100 000 obyvatel. Úmrtnost v poslední době vzrostla na 9,5 na 100 000 obyvatel. Míra přežití pacientů s novotvary žlučových cest je špatná, obvykle ne delší než 12 měsíců. Diagnostický proces je složitý a bývá prováděn obvykle pozdě. Většina případů je neoperabilní, určená pouze k paliativní terapii. Nové léčebné postupy doposud nepřinesly očekávaný efekt v léčbě těchto onemocnění. Z těchto důvodu se oprávněně domníváme, že znalost problematiky prekancerózních stavů žlučových cest má velký význam.

Obecně chápeme prekancerózy jako patologické změny tkáně, které nelze definovat jako nádorové bujení, ale které za určitých okolností mohou ve zhoubné nádorové bujení přejít. Prekancerózy dělíme na stacionární, progredientní a carcinoma in situ. Mezi nejčastější prekancerózy žlučových cest zahrnujeme fibropolycystickou chorobu jater (choledochální cysty, kongenitální cystickou dilataci nitrojaterních žlučovodů tzv. Caroliho nemoc), primární sklerozující cholangitidu, která je v 60-80% asociovaná s nespecifickými střevními záněty, jaterní cirhózu na podkladě HCV a HBV infekce, nevirové chronické jaterní onemocnění, choledocholitiázu a hepatikolitiázu, parazitární cholangitidy, rekurentní pyogenní cholangitidy, cholangiopatie u HIV infekce, Lynchův syndrom, biliární papilomatózu. Pro oblast Vaterovy papily jsou vysoce rizikové familiární adenomatózní polypóza, hereditární nepolypózní kolorektální karcinom. K maligní transformaci žlučníku může dojít u stavů, jako je cholecystolitiáza, chronická kalkulózní cholecystitida, porcelánový žlučník, chronická infekce žlučníku (Salmonela, Helicobacter), kongenitální biliární cysty, abnormální pankreatikobiliární duktální spojení, adenomatózní a skvamózní metaplazie žlučníku, adenomatózní polypy žlučníku u pacientů včetně asociace s Peutz-Jeghersovým syndromem, asociace s Mirrizi syndromem, chronická tyfová a paratyfová infekce žlučníku.

Z biologické povahy prekanceróz je tedy zřejmá úzká souvislost s možnou maligní transformací žlučových cest. Vzhledem k tomu, že v minulosti nedostatek pacientů s nádory žlučových cest byl limitujícím faktorem jak rychlé a přesné diagnostiky, tak i efektivní terapie, měla by se tato onemocnění žlučových cest s maligním potenciálem soustředit ve specializovaných onkologických a gastroenterologických centrech.