Konference: 2006 XXX. Brněnské onkologické dny a XX. Konference pro sestry a laboranty
Kategorie: Zhoubné nádory plic a průdušek
Téma: Nádory plic a hrudníku
Číslo abstraktu: 154
Autoři: Doc. MUDr. Teodor A. Horváth, CSc.; MUDr. Dagmar Macková; MUDr. Stanislav Špelda; prof. MUDr. Jindřich Vomela, CSc., LLM; prof. MUDr. Rostislav Vyzula, CSc.
Úvod
Plícní metastáza, primární plícní malignita a benigní plícní léze jsou biologicky odlišné skutečnosti. Plícní metastazektomie, resekce plic pro NSCLC a odstranění nemaligního ložiska z plic jsou technicky rozdílné procedury.
Metoda a výsledky
V rozsáhlém souboru mammární ambulance jsme v letech 2001-2005 diagnostikovali onkologickou dispenzární kontrolou lege artis solitární plicní opacitu u 17 nemocných (15 žen a 2 muži) dispenzarizovaných po operaci karcinomu mléčné žlázy. K operaci plic bylo indikováno 16 nemocných. Pouze třetina histologických vyšetření resekátů shledala metastázu původního onemocnění. Šestina lézí byla benigních. Polovina nemocných byla postižena nemalobuněčným karcinomem plic.
Závěr
Resekce plic představovala kurabilní zákrok 12 osob (tj. 72 %) z nich. Prostor pro překvapení zde rozhodně nechybí, čemuž je potřeba přihlížet jak v indikační strategii, tak v chirurgické taktice: plícní léze nemůže být primárně pokládána za metastázu. Objektivní konfrontace interního a chirurgického přístupu je vítaným souzvukem, nikoliv nuceným střetem. Dynamika volby a pečlivost sledování se podílejí na léčebném úspěchu. Rezignace je neadekvátní.
Klíčová slova
Chirurgie, karcinom mléčné žlázy, metachronní nemalobuněčný nádor plic (NSCLC).
Plícní metastáza, primární plícní malignita a benigní plícní léze jsou biologicky odlišné skutečnosti. Plícní metastazektomie, resekce plic pro NSCLC a odstranění nemaligního ložiska z plic jsou technicky rozdílné procedury.
Metoda a výsledky
V rozsáhlém souboru mammární ambulance jsme v letech 2001-2005 diagnostikovali onkologickou dispenzární kontrolou lege artis solitární plicní opacitu u 17 nemocných (15 žen a 2 muži) dispenzarizovaných po operaci karcinomu mléčné žlázy. K operaci plic bylo indikováno 16 nemocných. Pouze třetina histologických vyšetření resekátů shledala metastázu původního onemocnění. Šestina lézí byla benigních. Polovina nemocných byla postižena nemalobuněčným karcinomem plic.
Závěr
Resekce plic představovala kurabilní zákrok 12 osob (tj. 72 %) z nich. Prostor pro překvapení zde rozhodně nechybí, čemuž je potřeba přihlížet jak v indikační strategii, tak v chirurgické taktice: plícní léze nemůže být primárně pokládána za metastázu. Objektivní konfrontace interního a chirurgického přístupu je vítaným souzvukem, nikoliv nuceným střetem. Dynamika volby a pečlivost sledování se podílejí na léčebném úspěchu. Rezignace je neadekvátní.
Klíčová slova
Chirurgie, karcinom mléčné žlázy, metachronní nemalobuněčný nádor plic (NSCLC).
Datum přednesení příspěvku: 11. 5. 2006
