PREVENCE KOSTNÍHO POSTIŽENÍ PŘI MALIGNÍ OSTEOLÝZE V UROONKOLOGII

Konference: 2016 XL. Brněnské onkologické dny a XXX. Konference pro nelékařské zdravotnické pracovníky

Kategorie: Genitourinární nádory

Téma: XXV. Uroonkologie

Číslo abstraktu: XXV/335

Autoři: Mgr. Magda Matoušková

Metastatické kostní postižení s vysokou incidencí provází pokročilá uroonkologická onemocnění, především ZN prostaty, ale i ledvin a močového měchýře. Většina solidních nádorů vytváří osteolytická ložiska. Výjimkou je CaP, kde ve více než 90 % prokážeme osteoblastické léze, u malého procenta ložiska smíšená a pouze v 5 % osteolytické metastázy. Postižení kostí provází algický syndrom a event. výskyt kostních komplikací (skeletal related event - SRE) - patologické zlomeniny, event. míšní komprese. Kostní metastázy u CaP zřídka provází hyperkalcemie. Při karcinomatóze dřeně bývá anémie. Kostní postižení a jeho rozsah koreluje s dobou přežití pacientů. Výskyt komplikací zkracuje přežití, prodražuje cenu léčby a významně ovlivňuje kvalitu života. Léčba zacílená na kostní postižení začala být podávána na konci minulého století. Aplikace bisfosfonátů byla zlomová. Dříve doporučovaný kalcitonin byl na doporučení EMA vyřazen. Pro CaP mají zásadní dopad pouze dva bisfosfonáty. Vliv na dobu přežití má u hormonálně senzitivního CaP podání klodronátu. Zoledronát má prokazatelný vliv na snížení počtu kostních komplikací ve srovnání s placebem. Vyšší efektivity ve srovnání se zoledronátem docílíme aplikaci monoklonální protilátky denosumabu. U obou skupin léků je nutná suplemetace kalcia a vitaminu D3. Nejobávanější komplikací léčby aminobisfosfonáty a denosumabem (v cca 1 %) je osteonekróza čelisti, limitujícím pro aplikaci aminobisfosfonátů je stav renálních funkcí. Mechanizmem podobným bisfosfonátům působí i systémově podané radioizotopy. Vychytávají se predilekčně v místech zvýšeného kostního obratu a snižují aktivitu osteoklastů. Dlouhodobě jsou používána radiofarmaka emitující beta částice, 153Sm a 89Sr. Velký rozsah metastazujícího postižení zvyšuje hematotoxicitu léčby u beta zářičů. Minimální hematotoxicita je naopak u zářičů alfa. 223-Radium je selektivně vychytáváno v místech zvýšené osteoblastické aktivity, kde je inkorporováno místo kalcia do hydroxyapatitu, kostní matrix impregnované minerálními solemi. Záření pak vede k cytotoxickému efektu na nádorové buňky. Pro nemocné s mCRPC přestavuje aplikace 223-radia novou další terapeutickou možnost k ovlivnění závažného stadia onemocnění.

 

Datum přednesení příspěvku: 29. 4. 2016