Princip intenzity dávky jako součást standardů pro hodnocení zdravotnických technologií v onkologii (informace o projektu DIOS)

Úvod a cíle projektu.
Projekt DIOS je snahou vytvořit standardizovaný softwarový nástroj, který by umožňoval hodnocení intenzity dávky protinádorové terapie v kontextu ostatních nezbytných parametrů. Hodnocení účinnosti a kvality léčebné péče je velmi aktuálním tématem nejen jako nutný předpoklad akreditací zdravotnických zařízení, ale také jako nástroj optimalizace protinádorové terapie. Tento fakt dokládá i velký prostor, který je této problematice věnován v mezinárodním odborném tisku. Hodnocení intenzity dávky je jedním z velmi významných cílových parametrů, který bývá v praxi často opomíjen, neboť vyžaduje větší množství vstupních dat a jejich přepočet. Cílem projektu je usnadnit tento typ hodnocení všeobecně dostupným řešením v podobě software.
Projekt navazuje na již publikované standardy hodnocení účinnosti a kvality protinádorové terapie. Základní motivací vývoje je fakt, že sebevětší množství teoretických prací nepomáhá odstranit nejsilnější překážku pro rutinní hodnocení – a to dostupnost klinických dat v parametrické a analyticky zpracovatelné podobě. Projekt navrhuje tři typy modelových řešení:

• Režim A. On-line přístupná centrální databáze zahrnující klinické záznamy a údaje o léčebných plánech jejich plnění. Databáze je propojena s lokálně instalovanými prohlížeči a analytickými nástroji, které umožní uživateli pohodlné hodnocení vybraných cílových parametrů, včetně intenzity dávky terapie. Tento systém tedy odpovídá standardům běžných multicentrických registrů a jako takový by také mohl být využíván. Problémem zůstává vstup dat, který může být řešen buď ručním zadáním nebo řízenými exporty z primárních zdrojů (pokud jsou v parametrické podobě).
• 
  
• Režim B. Plnohodnotné řešení předpokládající parametrizaci záznamů uvnitř nemocničního informačního systému a následně jejich zpřístupnění uživatelům přímo uvnitř zařízení. Toto řešení je vyvíjeno na Masarykově onkologickém ústavu a projekt nabídne metodické materiály vhodné i pro další zařízení.
• 
  
• Režim C. Zcela minimalizované řešení předpokládající velmi omezené datové vstupy. Systém je založen na zpracování dat z hlášení pro zdravotní pojišťovny, neboť tyto představují jedinou všeobecně dostupnou a využitelnou datovou základnu, analyticky zpracovatelnou v kterémkoli zdravotnickém zařízení. Prohlížeč dat umožní zpětně zpřehlednit léčebné kroky (výkony i farmakoterapii) a v rámci možností tak nabídne časové plány léčby a základní přehledy dle typu léčby. Pokud by tyto minimální záznamy byly doplněny o podrobnější údaje o terapeutických plánech, především dávkování protinádorové terapie, bude umožněno plnohodnotné hodnocení všech cílových parametrů.

Projekt zahájil modelový vývoj na Masarykově onkologickém ústavu v lednu 2005. Tato prezentace představí první výstupy řešení a přinese výzvu k zapojení dalších pracovišť. Projekt je otevřen pro spolupráci s kterýmkoli zdravotnickým zařízení v ČR, metodické výstupy i výše popsaná softwarová řešení budou plošně dostupná.

Výběr metodických prací, které jsou východiskem pro řešení projektu

1. M. Foote (1998): The Importance of Planned Dose of Chemotherapy on Time: Do We Need to Change Our Clinical Practice?. The Oncologist; 3, 365-368
   
2. M. Gianni, M. J. Piccart (2000): Optimising chemotherapy dose density and dose intensity: new strategies to improve outcomes in adjuvant therapy for breast cancer. European Journal of Cancer; 36, S1-S3
   
3. M. Smith, J. Abrams, E. L. Trimble, R. S. Ungerleider (1996): Dose Intensity of Chemotherapy for Childhood Cancers. The Oncologist; 1, 293-304
   
4. Chang (2000): Chemotherapy dose reduction and delay in clinical practice: evaluating the risk to patient outcome in adjuvant chemotherapy for breast cancer. European Journal of Cancer; 36, S11-S14
   
5. D. K. Armstrong, N. E. Davidson (2001): Dose Intensity for Breast Cancer: Where Do We Go from Here?. Breast Disease; 14, 91-97
   
6. W. Hryniuk (2001): Dosage Parameters in Chemotherapy of Breast Cancer. Breast Disease; 14, 21-30
   
7. E. Frei III, P. Richardson, D. Avigan, C. Bunnell, C. Wheeeler, A. Elias (1999): Perspective. The interval between courses of high-dose chemotherapy with stem cell rescue: therapeutic hypotheses. Bone Marrow Transplantation; 24, 939-945
   
8. T. W. Gillespie (2001): Chemotherapy Dose and Dose Intensity: Analyzing Data to Guide Therapeutic Decisions. vol. 28, no. 2, supplement, 5-10

Projekt je podporován výzkumným grantem společnosti AMGEN s.r.o.