Přínos integrace zobrazovacích a intervenčních metod v diagnostice karcinomu prsu. Naše zkušenosti.

Jedním z nejdůležitějších základních předpokladů ovlivňujících nejen radikálnost onkologické léčby, ale také její konečný výsledek je časový faktor. Rozsah, stadium nemoci je do značné míry určován dobou jež uplyne mezi prvními příznaky, stanovením diagnózy a zahájením léčby. Retrospektivě jsme provedli analýzu souboru 710 našich pacientek s diagnózou karcinomu prsu a zjistili následující souvislost:při délce anamnézy do 3 měsíců 82% nemocných bylo klasifikováno v I. stadiu. Při délce anamnézy nad 6 měsíců bylo naopak až 84% onemocnění ve stadiu IV. Důvody opoždění diagnózy bývají různé, jedním z nich a to velmi zrádným, může být mylné vyhodnocení nálezu.
V dalším souboru tentokrát 705 nemocných s ca prsu, nasbíraných do roku 1999, vyšetřených na odborném pracovišti FNO, bylo 133 karcinomů – tedy 19%, původně mylně negativních a to mamograficky a cytologicky. Nejčastější chybné diagnózy místo karcinomu byly fibrocystické mastopatie a fibroadenomy – celkem v 82%. Riziko bylo větší u žen mladších, do 40 let, nad 50 let pak významně klesalo. Kromě věku byla mylná negativita závislá na velikosti nálezu. Menší nález znamená obtížnější diagnostiku, větší riziko omylu. Obdobné výsledky a problémy publikují v té době i renomovaná evropská pracoviště, např. florentinské Centrum of Prevention zjišťuje omyly ve smyslu falešné negativity v 17%.
Každá nová metoda, její zdokonalení a integrace do vyšetřovacího procesu spolu v kombinaci dalšími postupy znamená výrazný pokrok. Tak tomu bylo i se zavedením kombinace MG a UZ a především pak metodou core cut biopsie. Od roku 1999 ve FNO provádíme rutinně tuto metodu při diferenciální diagnostice u nálezů v prsní žláze. V souboru 1.510 pacientek při stanovování histologické diagnózy u solidních lézí je spolehlivost vyšetření až 98,8 %.
Falešná negativita této biopsie je tedy relativně velmi nízká – 1,2% – a také plně v souladu s všeobecnými literárními údaji. Zvláštní skupinu se specifickou problematikou ložiskových změn v prsní žláze,s určitým rizikem chybování, představují mikrokalcifikace. Zde se obecně u core cut biopsie udává jen asi 50% spolehlivost pro stanovení histologické diagnózy. U našich vyšetřených v souboru 112 pacientek vykazovala core cut biopsie mikrokalcifikací pod rentgenovou kontrolou až 73% spolehlivost pro stanovení histologické diagnózy, při spojení se sonografickou kontrolou však už dokonce 87%.
Další krok ve zpřesnění histologické diagnózy v případě mikrokalcifikací prsní žlázy přinesla vakuová mamotomie. Ta umožňuje několikanásobné zvýšení počtu, velikosti a také celkové hmotnosti odebraných vzorků. Spolehlivost této vyšetřovací metody je velmi vysoká, 98-100%, téměř srovnatelná s biopsií otevřenou. V našem souboru 90 pacientek byla spolehlivost biopsie vakuové mamotomie 99%.
Počet core cut biopsií provedených pro předoperační histologickou verifikací maligních lézí u nás v posledních 6 letech /2000-2005/ jednoznačně převládá, představuje 78 %. Poměrně vysoké procento vakuovaných mamotomií – až 20% – a jejich úspěšnost při vzrůstajícím počtu záchytu malých lézí souvisí se začleněním metody do nového skríningu,zejména pak u DCIS,manifestujícím se velmi často maligními mikrokalcifikacemi. Pouze v 1% byly maligní léze verifikovány tenkou jehlovou punkcí (FNAB), a jen u 1% pacientek byla histologická diagnóza stanovena s pomocí chirurgické biopsie. V posledních dvou letech jsme od verifikací tenkou jehlou punkcí v diagnostice upustili a používá se jen pro aspiraci cyst.
Současné slibné výsledky a snižování rizika mylných nálezů a falešné negativity v důsledku využívání kombinace a integrace zobrazovacích a intervenčních metod mají i další nové perspektivy. Obecně je zdůrazňována zásada dvojího čtení, což přináší až 11% zisk proti čtení jednomu, pokrok v mammografii slibují CT laser mamografy a také metoda zvaná DOBI – dynamicko optické prsní zobrazení.
V souhrnu lze však konstatovat, že riziko omylu a falešné negativity existuje i při sofistikovaném postupu lege artis, na technicky dobře vybavených a personálně erudovaných pracovištích. Tuto skutečnost je třeba mít stále na paměti stále spolu se snahou redukovat zmiňovaná rizika na minimum.