PROBLEMATIKA PAGETOVY CHOROBY MLÉČNÉ ŽLÁZY

Východiska:

Pagetova choroba (PCH) označuje onemocnění areolomamilárního komplexu (AMK) podmíněné přítomností maligních tzv. Pagetových buněk v epidermis. V širším pojetí postihuje submamilární mlékovody neinvazivním (CIS) nebo invazivním karcinomem (ICa) a představuje 1-3 % maligních one­mocnění prsu. Změny AMK bývají dlouhodobě a neúčinně léčeny konzervativně. V diagnostice je zásadní klinické vyšetření s využitím biopsie deskvamující se epidermis či probatorní excize a zobrazovací metody - sonografie (USG), mamografie (MG), které poskytují cenné informace o rozsahu a ložiskovém po­stižení mléčné žlázy. Existující práce poukazující na přínos magnetické rezonance (MRI) upřesňující rozsah postižení mléčné žlázy, jenž hraje zásadní roli při plánování rozsahu chirurgického výkonu. Léčba PCH zahrnuje centrální resekci (BCS) doplněnou adjuvantní radioterapií, při rozsáhlejším postižení, příp. ná­lezu více ložisek, je metodou volby prostá mastektomie (ME). Nejednotný pohled je na operaci ve spádové lymfatické oblasti při klinicky i sonograficky nega­tivních uzlinách. Někteří autoři připouštějí možnost provedení sentinelové biopsie (SLNB) pouze v případě ICa nebo jako součást prosté mastektomie, jiní se přiklánění ke standardní SLNB.

Soubor pacientů a metody:

Předmětem práce je zpracování souboru pacientek, které byly na Chirurgické klinice FN v Plzni léčeny v letech 2006 až leden 2013. Byla hodnocena klinická manifestace, USG/MG obrazy vs klinický a histologický nález, rozsah operačního výkonu, reoperace, výsledky stran lokální, systémové recidivy a přežití.

Výsledky:

Pro PCH bylo léčeno 8 pacientek ve věku 49-82 let, všechny s klinickou manifestací s dél­kou anamnézy 2 měsíce až 10 let. Všechny byly primárně operovány, 6x BCS, 2x ME, 3x jsme operovali v axile. Reoperovali jsme ve 3 případech. V diagnostice jsme využívali klinické, MG, USG a bioptické vyšetření. Při nálezu ICa byly pozitivní nálezy na MG i USG 2x, na MG 1x a USG 2x negativní; u CIS a čisté PCH byla obě vyšetření negativní. Při porovnání histologických a palpačních nálezů jsme zjistili, že ICa měl v 80 % palpační korelát, CIS ve 100 % a čistá PCH v 50 %. Ve sledovaném období (medián 21,5 měsíce) jsme nezaznamenali žádnou lokální recidivu ani generalizaci, všechny pacientky dosud přežívají.

Závěr:

PCH prsní žlázy nepředstavuje časté onemocnění, ale cesta ke správné diagnóze, resp. léčbě, bývá často klikatá a protrahovaná. I klinicky manifestní PCH může unikat v mamografickém obraze, potažmo screeningu. MRI je slibnou metodou pro pacientky bez palpačního i ložiskového postižení před BCS.