Profilování vrozených polymorfizmů DNA repair genů jako prediktorů incidence a léčebné odpovědi nemalobuněčného karcinomu plic (NSCLC).

Konference: 2006 XXX. Brněnské onkologické dny a XX. Konference pro sestry a laboranty

Kategorie: Nádorová biologie/imunologie/genetika a buněčná terapie

Téma: Analýza nádorového genomu a proteomu

Číslo abstraktu: 192

Autoři: prof. MUDr. Miloš Pešek, CSc.; RNDr. Lucie Benešová, Ph.D.; M. Hrabíková; R. Slováčková; MUDr. Dana Jančaříková; RNDr. Marek Minárik, Ph.D.

Chemoterapie s využitím kombinací platinových cytostatik a cytostatik III. generace má u nemalobuněčného karcinomu plic široké spektrum indikací. Frekvence léčebných odpovědí ani délka života takto léčených pacientů se při použití různých léčebných schemat významně neliší. Z literatury jsou známy některé geneticky definovatelné prediktory odpovědi nádorů na různá cytostatika či jejich kombinace.
Cytostatická léčba je často zaměřena na inaktivaci systému DNA replikace, transkripce a translace. Nejčastějším mechanismem účinku je indukované poškození primární či sekundární struktury DNA, například zesíťováním v důsledku působení platinových derivátů. Léčebná odpověď a případná rezistence na cytostatickou léčbu jsou pak velmi závislé na schopnosti přirozené obrany organizmu proti DNA poškození.
Systém oprav DNA poškození je jedním ze základních mechanismů regulace buněčné proliferace. Tohoto systému se účastní celá řada genů zahrnující glykosidázy, endonukleázy, transkripční faktory, ligázy atd. Mezi nejdůležitější opravné mechanismy patří bázová excisní oprava (Base Excision Repair, BER) a nukleotidová excizní oprava (Nucleotide Excision Repair, NER). Nejvýznamnější geny podílející se na BER-opravách jsou z rodiny XRCC (X-ray repair cross-complementing), skupina genů NER-oprav zahrnuje především ERCC1 a ERCC2 (XPD). Specifické jednonukleotidové polymorfismy v těchto genech určují celkovou účinnost výše uvedených opravných systémů. V souladu s tím byla v poslední době na základě několika studií prokázána souvislost těchto polymorfismů s výskytem častých forem nádorových onemocnění a především s odpovědí na léčbu cytostatiky.
V této práci jsme prováděli profilování jednonukleotidových polymorfismů genů ERCC1, ERCC2 a XRCC1 u pilotní skupiny NSCLC pacientů. Cílem byl vývoj metodiky a stanovení frekvence jednotlivých alel v naší populaci u pacientů a kontrol. Prezentované výsledky představují úvodní část projektu zaměřeného na využití prediktorů onkologické léčby NSCLC.

Tento projekt je řešen za podpory IGA MZ NR/9087-3.

Datum přednesení příspěvku: 12. 5. 2006