Konference: 2004 XXVIII. Brněnské onkologické dny a XVIII. Konference pro sestry a laboranty
Kategorie: Genitourinární nádory
Téma: Urologické nádory
Číslo abstraktu: 108
Autoři: Doc.MUDr. Jana Dvořáčková, Ph.D., M.I.A.C; doc. MUDr. Arnošt Martínek, CsC.; prof. MUDr. Zdeněk Kolář, CSc.; A. Nedbálek; L. Dombrovská; prof. MUDr. Jaroslav Štěrba, CSc.
Karcinom prostaty je jedna z nejčastějších
malignit u mužů a jeho incidence stále vzrůstá. Maligní potenciál
karcinomu prostaty je i v dnešních podmínkách stále ještě neurčitý.
Všechny celosvětové výzkumy se v této oblasti snaží co nejpřesněji
identifikovat markry maligního potenciálu karcinomu prostaty, které
by přispěly ke zlepšení zatím stále málo příznivých výsledků léčby
karcinomu prostaty
Dosavadní Výsledky léčby nejsou uspokojivé, mortalita je vysoká.
V našem sdělení Vás chceme seznámit se sérii výsledků, poskytujících informace o proliferační aktivitě, hormonální dependenci tumoru a dalších markrech a s pomocí statistického zpracování se pokusit o jejich vzájemnou korelaci.
Provedli jsme histologické vyšetření celkem 130 karcinomů prostaty, u kterých jsme provedli reklasifikaci. Primární tumory jsme zařadili dle WHO a provedli jsme histologický grading dle Gleasonského skóre.
Pro imunohistochemické vyšetření jsme použili klasické nepřímé peroxidázové metody po procedurách sloužících k demaskování antigenu pomocí mikrovlného generátoru. Pro detekci antigenu jsme použili komerčně dostupné protilátky firem DAKO, Imunotech Novokastra a Biogenex.
Multivariační statistická analýza výsledků pomocí chi-kvadrát testu s Pearsonovou korekcí a analýza variability a homogenity variability s použitím programu SPSS, verze 8.0 pomohly kvytvoření schématu regulačních vztahů.
Na zobrazeném schématu regulačních vztahů uvnitř buněčného cyklu hormonálně dependentních nádorů má náš nález silné a velmi úzké vazby mezi p27 a několika faktory jako jsou: androgenní receptory, znaky proliferační aktivity (PCNA, Ki67) a exprese produktů pro– (anti)– apoptotických genů (BAX / Bcl-2).
Uvědomíme-li si schéma buněčného cyklu, nalezneme zřetelnou spojitost těchto vazeb s regulačním bodem přechodu fází
G1/S, který je ovlivňován cyklinem E a cyklinem D.
Spojitost tohoto komplexu znaků s komplexem představovaným p53 a p21 není silná a přímá.
Význam Gleasonova skóre pro odhad hormonální dependence prakticky neexistuje.Ukazuje se, že tato charakteristika není ve zřetelné spojitosti s růstovým potenciálem KP.
Naše výsledky indikují silnou vzájemnou vazbu exprese genů regulujících hormonální senzitivitu buněk karcinomu prostaty. Proto lze očekávat, že při vzniku hormonální insensivity dojde k poruše této „souhry“ a k vývoji nového imunofenotypu nádoru, kde proliferační aktivita nebude v souladu s expresí AR ani p27.
Předpokládáme, že tyto změny bychom mohli detekovat ve vzorcích nádoru velmi časně a doporučit tak klinikům změnu terapeutického přístupu. Ukazuje se, že pouze monitorování hladiny PSA v séru pacientů je nedostatečné, protože odráží již pozdní fázi relapsu. Řešením by mohly být odběry vzorku prostaty na imunohistochemická vyšetření a to už v průběhu remise dosažené po terapii první linie, kterou je androgenní blokáda.
Dosavadní Výsledky léčby nejsou uspokojivé, mortalita je vysoká.
V našem sdělení Vás chceme seznámit se sérii výsledků, poskytujících informace o proliferační aktivitě, hormonální dependenci tumoru a dalších markrech a s pomocí statistického zpracování se pokusit o jejich vzájemnou korelaci.
Provedli jsme histologické vyšetření celkem 130 karcinomů prostaty, u kterých jsme provedli reklasifikaci. Primární tumory jsme zařadili dle WHO a provedli jsme histologický grading dle Gleasonského skóre.
Pro imunohistochemické vyšetření jsme použili klasické nepřímé peroxidázové metody po procedurách sloužících k demaskování antigenu pomocí mikrovlného generátoru. Pro detekci antigenu jsme použili komerčně dostupné protilátky firem DAKO, Imunotech Novokastra a Biogenex.
Multivariační statistická analýza výsledků pomocí chi-kvadrát testu s Pearsonovou korekcí a analýza variability a homogenity variability s použitím programu SPSS, verze 8.0 pomohly kvytvoření schématu regulačních vztahů.
Na zobrazeném schématu regulačních vztahů uvnitř buněčného cyklu hormonálně dependentních nádorů má náš nález silné a velmi úzké vazby mezi p27 a několika faktory jako jsou: androgenní receptory, znaky proliferační aktivity (PCNA, Ki67) a exprese produktů pro– (anti)– apoptotických genů (BAX / Bcl-2).
Uvědomíme-li si schéma buněčného cyklu, nalezneme zřetelnou spojitost těchto vazeb s regulačním bodem přechodu fází
G1/S, který je ovlivňován cyklinem E a cyklinem D.
Spojitost tohoto komplexu znaků s komplexem představovaným p53 a p21 není silná a přímá.
Význam Gleasonova skóre pro odhad hormonální dependence prakticky neexistuje.Ukazuje se, že tato charakteristika není ve zřetelné spojitosti s růstovým potenciálem KP.
Naše výsledky indikují silnou vzájemnou vazbu exprese genů regulujících hormonální senzitivitu buněk karcinomu prostaty. Proto lze očekávat, že při vzniku hormonální insensivity dojde k poruše této „souhry“ a k vývoji nového imunofenotypu nádoru, kde proliferační aktivita nebude v souladu s expresí AR ani p27.
Předpokládáme, že tyto změny bychom mohli detekovat ve vzorcích nádoru velmi časně a doporučit tak klinikům změnu terapeutického přístupu. Ukazuje se, že pouze monitorování hladiny PSA v séru pacientů je nedostatečné, protože odráží již pozdní fázi relapsu. Řešením by mohly být odběry vzorku prostaty na imunohistochemická vyšetření a to už v průběhu remise dosažené po terapii první linie, kterou je androgenní blokáda.
Datum přednesení příspěvku: 26. 5. 2004
