PROGNOSTICKÝ VLIV ZMĚNY EXPRESE RECEPTORU PRO EPIDERMÁLNÍ RŮSTOVÝ FAKTOR U PACIENTŮ LÉČENÝCH NEOADJUVANTNÍ CHEMORADIOTERAPIÍ PRO LOKÁLNĚ POKROČILÝ KARCINOM REKTA

Východiska:

Cílem předkládané práce je zhodnocení vlivu neoadjuvantní chemoradioterapie na expresi epidermálního růstového faktoru (EGFR) u pacientů s lokálně pokročilým adenokarcinomem rekta.

Soubor pacientů a metody:

Celkem bylo hodnoceno 103 pacientů s adenokarcinomem rekta II. a III. klinického stadia. Byla aplikovaná dávka 44–50,4 Gy zevní radioterapie, potenciace byla kapecitabinem 825 mg/ m² ve dvou denních dávkách po celou dobu radioterapie nebo 5-fluorouracilem v dávce 200 mg/ m² v kontinuální infuzi. Chirurgický výkon byl indikován s odstupem 4–8 týdnů od ukončení chemoradioterapie. Exprese EGFR byla stanovena imunohistochemicky v endobiopsii a v chirurgickém resekátu.

Výsledky:

Všech 103 pacientů podstoupilo po neoadjuvantní chemoradioterapii operační výkon. Downstaging byl popsán u 64 pacientů, z toho u šesti byla popsána kompletní patologická remise. U 49 pacientů byla popsána recidiva onemocnění. U 22 pacientů se objevila lokální recidiva, u 27 generalizace. Celkem zemřelo 51 pacientů. Zvýšení exprese EGFR během neoadjuvantní chemoradioterapie bylo pozorováno u 26 pacientů. Bylo zjištěno statisticky významně kratší celkové přežití (p < 0,001) a statisticky významně kratší přežití bez známek recidivy (p < 0,001) u pacientů se zvýšenou expresí EGFR během neoadjuvantní chemoradioterapie ve srovnání s pacienty bez zvýšení exprese EGFR.

Závěr:

Zvýšená exprese EGFR během neoadjuvantní chemoradioterapie u pacientů s lokálně pokročilým adenokarcinomem rekta je spojena se statisticky významně kratším celkovým přežitím i s přežitím bez známek recidivy.