Proteomické technologie v medicíně: staré prohry a nová vítězství

Konference: 2008 IV. ročník DDPEO A I. ročník sympózia O cílené biologické léčbě

Kategorie: Nádorová biologie/imunologie/genetika a buněčná terapie

Téma: Nádorová genomika a proteomika

Číslo abstraktu: 025

Autoři: A. Svatoš

Předneseno pod názvem: Pokroky v proteomických technologiích

Proteomika, založená na kombinaci hmotnostní spektrometrie a rozsáhlých databází s informacemi o sekvenci genů, způsobila od poloviny devadesátých let minulého století velká očekávání a optimizmus, který postupem času vyprchal a nastal návrat k realitě. Při aplikacích proteomických technologií v medicíně jsou zřetelné jejich zásadní problémy. Hledání nových biomarkerů se stalo černou můrou predevším ve firemním světě a řada firem uzavřela před cca dvěma lety svá proteomická oddělení. Tehdejší technologie nebyly schopné se vyrovnat se složitostí lidského proteomu a jeho dynamickým rozsahem. Efekt „špičky ledovce“ kdy lehce identifikované proteiny zaplňují databáze proteomů, je za současných poměrů těžko řešitelný. Zajímavé proteiny, jejichž přítomnost může indikovat začínající onemocnění, se vyskytují v řadově nižších koncetracích a nové metody k jejich vylovení z proteomického moře jsou velmi technologicky náročné.

V současnosti bylo dosaženo velkého pokroku pomocí vyspělých hmotnostně-spektrometrických a separačních technologií a inteligentního vedení analytického experimentu, podpořeného novýmy způsoby prohledávání proteomických a genomických databází. To umožnilo identifikaci velké části proteinů (66% z 6600 ORF) v pekařských kvasnicích (2). Vyspělé metody molekulární histologie vyvíjené na Vanderbilt University v USA (1) již dnes pomáhají při určování druhu rakoviny v biopsích a k cílené volbě vhodné chemoterapie. Proteomické technologie jsou rozšířeny vývojem a použitím protilátek proti veškerým proteinům v lidském těle, obsáhlý projekt ze Stockholm University (3).

Proteomika se jistě stane důležitou součástí nových lečebných postupů a individuální medicíny, ale stále potřebuje čas na vyřešení mnoha svých potíží.

Literatura

  1. Caprioli et al. Nature Meth. (2008) 5, 57.
  2. Mann et al. Nature (2008) 455, 1251.
  3. Uhlen et al. Nature Biotech. (2008) 26, 146.

Datum přednesení příspěvku: 27. 11. 2008