Recidivy karcinomu těla děložního

Abstrakt:
Zhoubné nádory těla děložního jsou nejčastější gynekologickou malignitou s neustále stoupající tendencí.K recidivě onemocnění nejčastěji dochází v prvních třech letech remise. Riziko rekurence nemoci je 13 % u všech stadií, u pacientek s nízkým rizikem, kdy je i nejvíce pacientek diagnostikováno, je procento recidiv nižší než 3.

Téměř 70 % pacientek je v době recidivy symptomatických. Typickými příznaky jsou vaginální krvácení nebo vaginální fluor, nespecifické bolesti břicha, zvětšování břicha s hmatným útvarem v dutině břišní, hmotnostní úbytek, nauzea nebo zvracení, přetrvávající kašel u asymptomatických žen je přibližně třetina recidiv diagnostikována komplexním gynekologickým vyšetřením v rámci follow-up, v 15-ti procentech je elevována hladina onkomarkeru Ca 125.K diagnostice onemocnění dále využíváme abdominální sonografii, RTG snímek plic, CT vyšetření malé pánve a břicha či PET/CT vyšetření.

Terapeutický plán se odvíjí od rozsahu a lokalizace onemocnění, od přítomnosti vzdálených metastáz, od doby po ukončení primární léčby a použitých předchozích léčebných modalit, od histopatologického stadia nemoci, diferenciace tumoru, od performance status, věku a přidružených nemocí pacientky.
Nutná je individualizace léčebné strategie s využitím chirurgické intervence, monoterapeutických postupů (radioterapie, chemoterapie a hormonoterapie), jejích kombinace nebo léčba symptomatická a podpůrná.

V případě operabilní lokoregionální vaginální recidivy, bez předchozí radioterapie nebo pouze po brachyterapii, je indikována chirurgická exstirpace či resekce tumoru s následnou pánevní radioterapií a brachyterapií. Obdobně postupujeme i při lokalizované recidivě v oblasti pánevních lymfatických uzlin, eventuelně lze využít i chemoterapii.

V případě lokalizované recidivy v oblasti paraaortálních lymfatických uzlin doplňujeme ještě ozáření paraaortální oblasti s nebo bez následné chemoterapie.

Při minimálním nálezu recidivy v oblasti dutiny břišní je indikována chemoterapie s nebo bez radioterapie, v případě makronálezu využíváme chemoterapii, hormonální léčbu a paliativní radioterapii.
U inoperabilních recidiv nebo když celkový stav pacientky neumožňuje chirurgickou intervenci, indikujeme radioterapii.

Pacientky po předchozí zevní radioterapii s lokoregionální recidivou jsou indikovány k pánevní exenteraci, hormonální léčbě či chemoterapii.

Při diagnostikování izolovaných vzdálených metastáz, které jsou operabilní, indikujeme chirurgickou exstirpaci nebo resekci a následně radioterapii. U inoperabilních nálezů izolovaných metastáz nebo při diseminaci onemocnění využíváme chemoterapii, hormonální léčbu, paliativní radioterapii, eventuelně léčbu symptomů.

Chemoterapie u recidiv prodlužuje přežití. Nejčastěji je využívána kombinovaná chemoterapie: CAP (Cis-DDP 75 - 100 mg/m², Doxorubicin 35 - 50 mg/m², CFA 500 – 800 mg/m²) v intervalu 24 - 28 dnů v délce 4 - 6 cyklů nebo pouze AP (Cis-DDP 75 – 100 mg/m², Doxorubicin 35 – 60 mg/m²) v intervalu 21dnů v délce 4 – 6 cyklů, dále kombinace Taxol/ Taxotere + CBDCA (Taxol 175mg/m² (Taxotere 75 -100mg/m²), CBDCA 5 - 6,5 AUC), lze využít i intraperitoneální monoterapeutickou aplikaci DDP 60mg/m².

Hormonální léčba je užitečnou metodou pro všechna stadia onemocnění, nejlepší účinek lze očekávat u karcinomů s dobrou diferenciací. Nejčastěji používanou je gestagenoterapie - Provera 2x 100 mg denně a Megace 160 mg denně.

V přednášce je prezentován soubor 347 pacientek operovaných na našem pracovišti pro karcinom děložního těla v období od ledna 2003 do prosince 2007 s následnou 4 až 8-miletou dispenzarizací, u kterých jsme diagnostikovali recidivu onemocnění. V souboru uvádíme 29 pacientek s prokázanou recidivou onemocnění s následným terapeutickým řešením.

Sborník