REGORAFENIB (STIVARGA) VE 3. LINII LÉČBY METASTATICKÉHO KOLOREKTÁLNÍHO KARCINOMU. DALŠÍ KROK NEBO JEN KRŮČEK V LÉČBĚ MCRC

Konference: 2014 XXXVIII. brněnské onkologické dny a XXVIII. konference pro nelékařské zdravotnické pracovníky

Kategorie: Kolorektální karcinom

Téma: IX. Nádory tlustého střeva a konečníku

Číslo abstraktu: 220

Autoři: MUDr. Eugen Kubala

Pacienti s metastatickým kolorektálním karcinomem budou mít možnost pokračovat v léčbě ve 3.–4. linii po selhání v 1. a 2. linii kombinované chemoterapie a biologické léčby. Do 3. linie léčby bude zařazen regorafenib. Pokusíme se analyzovat současně dostupné výsledky všech studií a následných analýz výsledků registrační studie a odpovědět, zdali je regorafenib opravdovým dalším krokem v léčbě mCRC. Regorafenib je nový orálně podávaný aktivní multikinázový inhibitor VEGFR1-3, c-KIT, TIE-2, PDGFR-b, FGFR-1, RET, RAF-1, BRAF a p38 MAP kinázy. Tato nová molekula byla testována pro léčbu metastatického kolorektálního karcinomu mCRC a GIST. U těchto typů nádorů proběhly registrační studie fáze III. Regorafenib ve studii CORRECT prokázal prospěch pro pacienty s mCRC ve třetí linii léčby po vyčerpání možností s chemoterapií a biologickou léčbou. Výsledky ukázaly 23% snížení rizika úmrtí v rameni s regorafenibem. Medián celkového přežití (mOS) byl 6,4 měsíce ve skupině s regorafenibem a 5 měsíců v placebové skupině (HR 0,77; p = 0,0052). Podíl pacientů, kteří přežili, byl ve skupině s regorafenibem po 6 měsících a po 12 měsících léčby jednoznačně vyšší než u placeba (52,2 % vs 43,1 % a 24,1 % vs 17,0 %). Medián PFS byl 1,9 měsíce ve skupině s regorafenibem, v porovnání s 1,7 měsíce u placeba (HR 0,49; p < 0,0001). Velmi důležitým zjištěním je, že výsledky regorafenibu z hlediska OS i PFS nebyly závislé ani na době od první diagnózy onemocnění, ani na předchozí protinádorové léčbě, ani na počtu předchozích linií u metastatického onemocnění, ani na přítomnosti mutace KRAS. Ve skupině s regorafenibem bylo dosaženo také významně většího podílu pacientů s kontrolou onemocnění, definovanou jako parciální odpověď nebo stabilní onemocnění nejméně 6 týdnů po randomizaci. V rameni s regorafenibem bylo dosaženo kontroly onemocnění u 41 % pacientů v porovnání se 14,9 % nemocných ve skupině s placebem (p < 0,000001). Přesto musíme konstatovat, že regorafenib má poměrné skromné výsledky s efektivitou léčby, ale poměrně vysokou toxicitou. Poslední výsledky dalších menších studií ukazují stejnou účinnost nižších dávek se stejnými výsledky OS a PFS a nižší toxicitou. Bude nutné znovu analyzovat velikost dávky? Také 3měsíční interval od poslední léčby do randomizace může ovlivnit výsledek studie. Regorafenib je však zatím jedinou molekulou, která prokázala alespoň částečný prospěch pro těžce předléčeného pacienta. Klinické zkušenosti s jeho podáváním potvrdí nebo vyvrátí tvrzení autorů studie CORRECT, ale na to si budeme muset ještě počkat.

Datum přednesení příspěvku: 25. 4. 2014