RETROSPEKTIVNÍ ANALÝZA SOUBORU PACIENTŮ S METASTATICKÝM GISTEM LÉČENÝCH IMATINIB MESYLÁTEM V MOÚ OD ROKU 2003

Konference: 2013 XXXVII. Brněnské onkologické dny a XXVII. Konference pro nelékařské zdravotnické pracovníky

Kategorie: Sarcom

Téma: XI. Sarkomy

Číslo abstraktu: 110

Autoři: MUDr. Beatrix Bencsiková; MUDr. Stanislav Špelda; MUDr. Ivo Kocák, Ph.D.; MUDr. Eva Krejčí; Ing. Petr Brabec; MUDr. Ilona Kocáková, Ph.D.

Úvod:

Gastrointestinální stromální nádory (GIST) představují 5 % všech sar­komů, s roční incidencí 10-20/milion obyvatel. V praxi se setkáváme s ná­dory různé pokročilosti a biologických vlastností, od malých indolentních až po nádory maligní povahy, které představují zhruba třetinu z nich. Nejčastější lokalizací je žaludek (40-70 %) a tenké střevo (20-40 %), vzácně mezenterium a omentum, generalizace je častá do jater a peritonea. Histopatologicky jde o vřetenobuněčné nebo epiteloidní, výjimečně pleiomorfní mezen-chymální nádory s častou expresí proteinu KIT. Radikální resekce nádoru (R0) představuje nejdůležitější prognostický faktor. Pětileté přežití se pohybuje kolem 50 %. Další prognostické faktory jsou velikost nádoru (horší u nádorů > 5 cm), mitotický index a absence mutace KIT genu. Negativním prognos­tickým rysem je ruptura tumoru a také velikost rezidua. Glivec (Imatinib mesylát) je kompetitivní inhibitor tyrozinkináz včetně KIT a PDGFR. Klinické stu­die s tímto preparátem prokázaly vysoké procento léčebných odpovědí u c-KIT pozitivních metastatických nebo inoperabilních GISTů a dobrou snášenli­vost. V Masarykově onkologickém ústavu je imatinib mesylát dostupný od září 2003.

 

Tab. 1. Hodnocení léčebné odpovědi, OS, PFS.

 

 

 

N

%

n = 89

 

 

 

 

kompletní remise

19

21,3

 

parciální remise

37

41,6

 

stabilizace nemoci

21

23,6

 

progrese

10

11,2

 

nehodnoceno

2

2,2

n = 89

 

OS

 

 

medián přežití (95% IS)

nedosažen

 

 

2leté přežití (%95% IS)

88,0 (80,9; 95,0)

 

 

5leté přežití (%98% IS)

69,8 (57,0; 82,6)

 

n = 89

 

PFS (měsíce)

 

 

medián přežití (95% IS)

32,9 měsíce (20,8; 45,1)

 

 

2leté přežití (%95% IS)

65,2 (54,8; 75,6)

 

 

5leté přežití (%98% IS)

35,8 (23,9; 47,7)

 

 

 

 

 

Tab. 2.

 

n = 89

PFS (měsíce) podle mitotické aktivity

 

< 10 mf/50 HPF

> 10 mf/50 HPF

počet pacientů

35

45

 

medián PFS (95% IS)

55,6 měsíce

(14,6; 96,6)

27,3 měsíce

(22,4; 32,1)

 

PFS (%, 95% IS)

 

< 10 mf/50 HPF

> 10 mf/50 HPF

2leté přežití bez progrese onemocnění

 

75,8 (61,0; 90,6)

 

60,2 (45,4; 75,1)

5leté přežití bez progrese onemocnění

 

49,2 (29,3; 69,0)

 

33,0 (17,9; 48,1)

n = 89

PFS (měsíce) podle velikosti nádorů

 

do 10 cm

10 cm a více

počet pacientů

43

42

medián PFS (95% IS)

39,8 měsíce

(3,3; 76,3)

27,5 měsíce

(22,8; 32,2)

 

PFS (%, 95% IS)

 

do 10 cm

10 cm a více

2letý PFS

65,4 (50,4; 80,3)

63,9 (48,4; 79,3)

5letý PFS

44,5 (27,1; 61,9)

28,0 (10,8; 45,2)

 

Metodika zpracování:

Od září 2003 do konce roku 2012 bylo v MOÚ konzultováno 160 pacientů s histologicky verifikovaným GIST. Celkem 147 pacientů podstoupilo chirurgickou intervenci (91,9 %). Primární diagnostika ná­doru nebo druhé histologické čtení bylo provedeno u 136 pacientů, z toho morfologicky šlo u 93 případů (68,4 %) o vřetenobuněčný nádor, epiteloidní u 11 (8,1 %) a smíšenou variantu nádoru u 31 pacientů (22,8 %). Podle velikosti nádoru a počtu mitóz splňovalo 81,6 % pacientů kritéria vysokého a střed­ního rizika. Léčba imatinibem byla indikována u 91 osob, 3 pacienti dostávali cílenou léčbu po operaci pro „high risk" nádor, pro metastatické nebo lo­kálně pokročilé onemocnění bylo do konce roku 2012 léčeno 89 nemocných ve věkovém rozmezí 37-78 let, medián 61 let. Mutační analýza u 34 pacientů prokazuje mutaci exonu 11 c-KIT u 67,6 %, exonu 9 u 8,8 %, mutace PDGFR alfa exonu 12 byla zaznamenána u 5,9 % a exonu 18 rovněž u 5,9 % osob.

 Vý­sledky:

V tabulce jsou shrnuty léčebné odpovědi u 89 pacientů léčených imatinibem v dávce 400 mg/den kontinuálně, léčba probíhala do progrese one­mocnění či neakceptovatelné toxicity. Bylo zaznamenáno 62,9 % kompletních a parciálních odpovědí, klinický benefit byl dokumentován v 86,5 % případů.

 Závěr:

Imatinib mesylát představuje na molekulární úrovní první cílenou kauzální látku, která je vysoce efektivní v léčbě GIST a pacienty všeobecně dobře tolerovaná.

Datum přednesení příspěvku: 18. 4. 2013