Rezistence na trastuzumab: příčiny a jejich řešení

Konference: 2006 2. ročník Dny diagnostické, prediktivní a experimentální onkologie

Kategorie: Chemoterapie

Téma: Chemorezistence nádorů

Číslo abstraktu: 014

Autoři: MUDr. Peter Grell; Doc. MUDr. Marek Svoboda, Ph.D.; RNDr. Marta Šimíčková, CSc.; MUDr. Pavel Fabián, Ph.D.; MUDr. Markéta Palácová; MUDr. Dagmar Macková; MUDr. Rudolf Nenutil, CSc.; doc. MUDr. Marián Hajdúch, Ph.D.; prof. MUDr. Rostislav Vyzula, CSc.

Trastuzumab je humanizovaná monoklonální protilátka proti extracelulární doméně receptoru Her-2/neu (ErbB2, dále jen Her-2), jehož nadměrná exprese (Her-2+) je detekována přibližně u 15–25% karcinomů prsu, které se vyznačují agresivním biologickým chováním. Trastuzumab je v současnosti zároveň i jedinou látkou použitelnou k cílené terapii těchto karcinomů, kde v kombinaci s chemoterapií výrazně zvyšuje léčebnou odpověď a prodlužuje čas do progrese onemocnění i celkové přežití pacientek. U většiny pacientek, jejichž onemocnění iniciálně odpovídalo na terapii trastuzumabem, však dochází během jednoho roku k progresi choroby. Pomineme-li situaci, kdy tato progrese nastává v centrálním nervovém systému, tedy v kompartmentu nedostupném pro trastuzumab, je nutné hledat příčiny selhání léčby v mechanizmech, které interferují s působením trastuzumabu, nebo obecně působí cytoprotektivním účinkem.
  1. ovlivnění vazby trastuzumabu k Her-2 receptoru. K negativnímu ovlivnění vazby trastuzumabu k Her-2 receptoru může docházet:
    • mutací genu, která se projeví změnou struktury receptoru
    • maskováním vazebných epitopů receptoru membránovým glykoproteinem mucinem-4 (MUC4)

    • štěpením extracelulární domény receptoru prostřednictvím metalloproteináz skupiny ADAM
  2. změna vazebných interakcí uvnitř receptorové sítě. Po navázání ligandu dochází k homodimerizaci nebo heterodimerizaci mezi receptory ErbB rodiny (EGFR, Her-2, Her-3 a Her-4), což vede k jejich aktivaci. Změna exprese jednotlivých receptorů nebo jejich preferenčních vazeb může vést k dimerizaci, kterou podávání trastuzumabu neovlivní (EGFR/EGFR, EGFR/Her-3).
  3. zvýšená tvorba ligandů receptorů ErbB rodiny. Autokrinní a zejména parakrinní sekrece heregulinu a EGF byla v preklinických studiích jednou z příčin inhibice účinnosti trastuzumabu
  4. alternativní aktivace PI3K/Akt a Ras/MAPK signální dráhy. Stimulace řady dalších receptorů vede k aktivaci signálních drah klíčových pro přežívání buňky. Zejména aktivace PI3K/Akt a Ras/MAPK signální dráhy prostřednictvím receptorů adheze (např. integriny) nebo receptorů jiných růstových faktorů (např. IGF-1) vedou k inhibici apoptózy, zvýšení buněčného metabolizmu a proliferace. Stálá aktivace PI3K/Akt signální dráhy může být rovněž způsobena ztrátou funkce fosfatázy PTEN, která vzniká nejčastěji na podkladě mutace stejnojmenného genu.
Mechanizmy, které přispívají ke vzniku rezistence karcinomu prsu na cílenou terapii trastuzumabem, předurčují i způsoby možného řešení této situace. Do jednotlivých fází klinického zkoušení se již dostaly nové monoklonální protilátky, které jsou schopné blokovat vazbu Her-2 receptoru k několika dimerizačním partnerům (např.pertuzumab), bispecifické protilátky (např. MDX-H210, 2B1), nízkomolekulární inhibitory kinázové aktivity jednotlivých erbB receptorů, nebo jejich skupin (např. lapatinib, CI-1033). K podobné situaci dochází i v případě receptoru pro IGF-1 (monoklonální protilátka CP-751817, inhibitor kinázové aktivity NVP-AEW541). Ve fázi klinického zkoušení jsou rovněž inhibitory kináz: Akt (Perifosine, QLT394, VD0002), MAPK (SCIO-469, PD325901) a mTOR (Temsirolimus, Everolimus, Rapamycin). Z pohledu na výše uvedené je zřejmé, že zásadní úlohu v inidikaci a aplikace jakékoliv cílené terapie představuje průkaz cílové struktury v nádorových buňkách aktuálního vzorku a případná monitorace prediktivních markerů (např. sérová hladina Her-2, IGF-1/IGF-1R). Cílem přednášky je přehledně shrnout mechanizmy vedoucí k rezistenci na trastuzumab, představit možná řešení a zejména první výsledky z projektů řešených v MOU, které se danou problematikou zabývají.

Práce byla podpořena grantovým projektem IGA MZČR NR/8335-3 a MSM 6198959216.

Datum přednesení příspěvku: 7. 12. 2006