Konference: 2004 XXVIII. Brněnské onkologické dny a XVIII. Konference pro sestry a laboranty
Kategorie: Onkologická diagnostika
Téma: Molekulární a laboratorní diagnostika nádorů
Číslo abstraktu: 30
Autoři: Doc. MUDr. Svetlana Brychtová, Ph.D.; MUDr. Jana Chmelová; D. Mrázková; Doc.MUDr. Jana Dvořáčková, Ph.D., M.I.A.C; prof. MUDr. Zdeněk Kolář, CSc.
Úvod
Současná zobrazovací technika umožň uje diagnostikovat patologické léze prsu již od velikosti několika milimetrů. Přesto existují případy, kdy pacientky přichází k lékaři s nádorovým ložiskem větších rozměrů, což samozřejmě snižuje pravděpodobnost úspěšné léčby. Není přitom jasné, zda příčina pozdní diagnózy nádoru souvisí spíše s chováním pacientky nebo biologickými vlastnostmi nádoru.
Cíl
Pokusili jsme se ověřit, zda nádorová tkáň z léze malých rozměrů má jinou proliferační aktivitu a expresi znaků hormonální
odpovídavosti či maligního potenciálu, než nádor primárně diagnostikovaný až při větší velikosti.
Materiál a metody
Vyšetřili jsme 21 vzorků od pacientek s invazivním duktálním karcinomem prsu diagnostikovaných ve velikosti nepřesahující 1 cm (skupina 1) a 13 vzorků od pacientek s invazivním duktálním karcinomem větším než 3 cm (skupina 2). Pomocí nepřímé imonohistochemické techniky jsme zjišťovali expresi proliferačních znaků (PCNA, Ki-67), znaků hormonální odpovídavosti (receptorů pro steroidní hormony ER, PR, AR i pomocného znaku hormonální odpovídavosti Bcl-2) a receptoru růstových faktorů s tyrosin kinázovou aktivitou c-erbB-2. Podle imunofenotypu byly dále případy rozděleny do 4 skupin (0-3) z hlediska pravděpodobnosti zachování hormonální odpovídavosti (viz text pod Tab. 1) Zjištěné výsledky u obou skupin jsme podrobili srovnání pomocí Pearsonova x 2 testu a Mann-Whitneyova testu.
Výsledky
Jsou shrnuty v Tabulce 1. Pomocí statistické analýzy bylo zjištěno, že jen dva znaky vykazují hraničně (ne)signifikantní rozdíl exprese u obou skupin. Jednalo se o častější expresi c-erbB-2 ve skupině 1 (p=0,070, Graf 1) a vyšší podíl hormonálně odpovídavých nádorů ve skupině 1 (p=0,073, Graf 2). Je vysoce pravděpodobné, že při vyšetření vyššího počtu vzorků by signifikance rozdílů ztratila hraniční charakter. Mezi oběma skupinami nebyly zjištěny rozdíly v proliferační aktivitě ani expresi jednotlivých skupin receptorů, pokud tyto byly hodnoceny samostatně. Při vyhodnocení dalších klinických dat bylo rovněž zjištěno, že obě skupiny nádorů měly podobnou schopnost metastazovat (pozitivita lymfatických uzlin byla nalezena u 25% respektive 28% případů). Pokud byla vyhodnocena vzájemná korelace exprese znaků bez ohledu na skupiny, pak byla prokázána signifikantní přímá závislost mezi expresí androgenových receptorů AR a zachovanou hormonální odpovídavostí (p≤0,0001), AR a expresí Bcl–2
(p≤0,001), AR a expresí estrogenových receptorů ER (p≤0,027) a nepřímá závislost mezi expresí Bcl-2 a expresí proliferačního antigenu PCNA (p≤0,004).
Závěry
Mezi karcinomy prsu, které byly primárně diagnostikovány v různé velikosti existují s velkou pravděpodobností rozdíly v expresi c-erbB-2 i ve schopnosti odpovídat na hormonální podněty. Zda jsou tyto rozdíly způsobeny časovou prodlevou a selekcí jiného agresivnějšího buněčného klonu v průběhu vývoje nádoru, nebo jsou výsledkem rozdílné patogenetické dráhy od počátku vývoje nádoru, však není možné na základě výše uvedených dat rozhodnout. K objasnění by mohla přispět cytogenetická a komplexní expresní analýza těchto tumorů. Jako zajímavý „vedlejší“ produkt této pilotní studie považujeme nález korelace mezi expresí AR a znaky hormonální odpovídavosti.
Stupně exprese c-erbB-2: viz manuál DakoCytomation
Stupně hormonální odpovídavosti:
0 – velmi pravděpodobně není zachovaná hormonální odpovídavost, protože proliferační aktivita nekoreluje s expresí hormonálních receptorů ani Bcl-2
1 – pravděpodobně hormonální odpovídavost není zachovaná, protože proliferační aktivita koreluje s expresí hormonálních receptorů a Bcl-2 jen částečně
2 – hormonální odpovídavost může být zachovaná, protože proliferační aktivita částečně koreluje s expresí většiny znaků hormonální odpovídavosti
3 – velmi pravděpodobně je hormonální odpovídavost zachovaná, protože proliferační aktivita zcela koreluje s expresí hormonálních receptorů a Bcl-2
Práce byla částečně podpořena VZ MSM151100001 a NR 7844-3
Současná zobrazovací technika umožň uje diagnostikovat patologické léze prsu již od velikosti několika milimetrů. Přesto existují případy, kdy pacientky přichází k lékaři s nádorovým ložiskem větších rozměrů, což samozřejmě snižuje pravděpodobnost úspěšné léčby. Není přitom jasné, zda příčina pozdní diagnózy nádoru souvisí spíše s chováním pacientky nebo biologickými vlastnostmi nádoru.
Cíl
Pokusili jsme se ověřit, zda nádorová tkáň z léze malých rozměrů má jinou proliferační aktivitu a expresi znaků hormonální
odpovídavosti či maligního potenciálu, než nádor primárně diagnostikovaný až při větší velikosti.
Materiál a metody
Vyšetřili jsme 21 vzorků od pacientek s invazivním duktálním karcinomem prsu diagnostikovaných ve velikosti nepřesahující 1 cm (skupina 1) a 13 vzorků od pacientek s invazivním duktálním karcinomem větším než 3 cm (skupina 2). Pomocí nepřímé imonohistochemické techniky jsme zjišťovali expresi proliferačních znaků (PCNA, Ki-67), znaků hormonální odpovídavosti (receptorů pro steroidní hormony ER, PR, AR i pomocného znaku hormonální odpovídavosti Bcl-2) a receptoru růstových faktorů s tyrosin kinázovou aktivitou c-erbB-2. Podle imunofenotypu byly dále případy rozděleny do 4 skupin (0-3) z hlediska pravděpodobnosti zachování hormonální odpovídavosti (viz text pod Tab. 1) Zjištěné výsledky u obou skupin jsme podrobili srovnání pomocí Pearsonova x 2 testu a Mann-Whitneyova testu.
Výsledky
Jsou shrnuty v Tabulce 1. Pomocí statistické analýzy bylo zjištěno, že jen dva znaky vykazují hraničně (ne)signifikantní rozdíl exprese u obou skupin. Jednalo se o častější expresi c-erbB-2 ve skupině 1 (p=0,070, Graf 1) a vyšší podíl hormonálně odpovídavých nádorů ve skupině 1 (p=0,073, Graf 2). Je vysoce pravděpodobné, že při vyšetření vyššího počtu vzorků by signifikance rozdílů ztratila hraniční charakter. Mezi oběma skupinami nebyly zjištěny rozdíly v proliferační aktivitě ani expresi jednotlivých skupin receptorů, pokud tyto byly hodnoceny samostatně. Při vyhodnocení dalších klinických dat bylo rovněž zjištěno, že obě skupiny nádorů měly podobnou schopnost metastazovat (pozitivita lymfatických uzlin byla nalezena u 25% respektive 28% případů). Pokud byla vyhodnocena vzájemná korelace exprese znaků bez ohledu na skupiny, pak byla prokázána signifikantní přímá závislost mezi expresí androgenových receptorů AR a zachovanou hormonální odpovídavostí (p≤0,0001), AR a expresí Bcl–2
(p≤0,001), AR a expresí estrogenových receptorů ER (p≤0,027) a nepřímá závislost mezi expresí Bcl-2 a expresí proliferačního antigenu PCNA (p≤0,004).
Závěry
Mezi karcinomy prsu, které byly primárně diagnostikovány v různé velikosti existují s velkou pravděpodobností rozdíly v expresi c-erbB-2 i ve schopnosti odpovídat na hormonální podněty. Zda jsou tyto rozdíly způsobeny časovou prodlevou a selekcí jiného agresivnějšího buněčného klonu v průběhu vývoje nádoru, nebo jsou výsledkem rozdílné patogenetické dráhy od počátku vývoje nádoru, však není možné na základě výše uvedených dat rozhodnout. K objasnění by mohla přispět cytogenetická a komplexní expresní analýza těchto tumorů. Jako zajímavý „vedlejší“ produkt této pilotní studie považujeme nález korelace mezi expresí AR a znaky hormonální odpovídavosti.
Stupně exprese c-erbB-2: viz manuál DakoCytomation
Stupně hormonální odpovídavosti:
0 – velmi pravděpodobně není zachovaná hormonální odpovídavost, protože proliferační aktivita nekoreluje s expresí hormonálních receptorů ani Bcl-2
1 – pravděpodobně hormonální odpovídavost není zachovaná, protože proliferační aktivita koreluje s expresí hormonálních receptorů a Bcl-2 jen částečně
2 – hormonální odpovídavost může být zachovaná, protože proliferační aktivita částečně koreluje s expresí většiny znaků hormonální odpovídavosti
3 – velmi pravděpodobně je hormonální odpovídavost zachovaná, protože proliferační aktivita zcela koreluje s expresí hormonálních receptorů a Bcl-2
Práce byla částečně podpořena VZ MSM151100001 a NR 7844-3
Datum přednesení příspěvku: 26. 5. 2004
