Rozpory mezi předoperační a pooperační biopsií u nádoru prsu. Pohled radiologa.

Konference: 2006 XXX. Brněnské onkologické dny a XX. Konference pro sestry a laboranty

Kategorie: Onkologická diagnostika

Téma: Karcinom prsu

Číslo abstraktu: 094

Autoři: MUDr. Helena Bartoňková; doc. MUDr. Vuk Fait, CSc.; MUDr. Eva Krejčí; MUDr. Monika Schneiderová

Pohled radiologa doplňuje skupinu přednášek týkajících se rozporů v diagnostice nádorů prsu.
Maximální správnost, respektive shoda předoperačních bioptických histologií s pooperační histologií v posledních letech nabývá na významu se standardním zaváděním „sentinel node biopsy“ v průběhu operací karcinomů prsu.
Z pohledu radiologa je správnost odběru limitována řadou faktorů. Nejdůležitějším je vlastní technika odběru. Na většině mamografických pracovišť provádí cílené odběry z podezřelých ložiskových lézí prsu radiolog za ultrazvukové kontroly technikou tzv. „volné ruky“. Dle dostupných informací ze statistického vyhodnocování screeningových mamografických pracovišť se takto provádí až 90% odběrů z lézí v prsu. Ložisko je v tomto případě zacíleno ultrazvukovou sondou a podél sondy obvykle v její dlouhé ose zavádí lékař core – cut bioptickou jehlu k ložisku. Tím, že není navádění pomocí přístroje exaktní (jako je tomu např. u stereotaktických odběrů za mamografické kontroly) může dojít k ne zcela přesnému přiblížení jehly k ložisku. Zejména u drobných lézí se může lékaři, provádějícímu biopsie, stát, že drobné ložisko mine nebo se odběr uskuteční jen z okraje léze. Obvykle se provádí 3-4 odběry, přesto ve výjimečných případech nemusí být ani jeden vzorek dostatečně reprezentativní ve smyslu správného zacílení. Další limitací je reprezentativnost, respektive hodnotitelnost odebraných vzorků pro patologa. Zde je limitace dána použitím vhodné bioptické soupravy. Dalším faktorem, který se na neúspěchu cíleného odběru může podílet, je nepřehledný terén žlázy prsu v ultrazvukovém obraze a nelze pominout ani naštěstí vzácnější situace, kdy má bioptující radiolog z daného obrazu pouze podezření, že se může jednat o karcinom prsu, aniž by obraz svědčil pro ložiskovou lézi. Z těchto obrazů spíše jen ložiskově či mapovitě nepravidelné až chaotické struktury prsu je pak je nesmírně obtížné vytipovat, odkud ze žlázy vzorek vlastně vzít.
Je třeba si také uvědomit, že k cílenému odběru z prsu má radiologie k dispozici pouze dvě standardně užívané metody : mamografii a ultrazvuk. Přesto je metoda cílených odběru z prsu za kontroly ultrazvukem pro svou jednoduchost, dostupnost, rychlost, průchodnost a koneckonců i pro svou výtěžnost metodou první volby.
Ve sdělení jsme se na několik příkladech pokusili pojmenovat faktory, které vedli k rozporu mezi předoperační a pooperačním histologickým výsledkem.

Datum přednesení příspěvku: 11. 5. 2005