Sentinelová biopsie u maligního melanomu, zkušenosti a výsledky po deseti letech

Konference: 2004 XXVIII. Brněnské onkologické dny a XVIII. Konference pro sestry a laboranty

Kategorie: Onkologická diagnostika

Téma: Sentinelová biopsie v onkologii

Číslo abstraktu: 63

Autoři: doc. MUDr. Vuk Fait, CSc.; MUDr. Vojtěch Chrenko, CSc.; MUDr. Jaroslav Staníček; MUDr. Eva Krejčí

Sentinelová biopsie u maligního melanomu je v MOÚ používána od roku 1994. V první fázi byla používána pouze u končetinových melanomů pouze s použitím vitálního barviva, po zavedení lymfoscintigrafického vyšetření bylo vyhledávání pomocí barviva rozšířeno na všechny oblasti. Po získání peroperační gammasondy se peroperační radionavigované vyhledávání stalo standardní součástí protokolu.
V současné době je standardně využíváno kombinace obou metod, tedy radionavigace a mapování lymfatik vitálním barvivem.
V současné době je v našem souboru 670 pacientů, z nichž někteří jsou sledování již téměř 10 let. V tomto souboru se v počátečních letech projevila křivka učení, v prvním roce byla úspěšnost nálezu cca 75%, postupně rostla na cca 95%, po získání gammasondy procento neúspěchů kleslo pod jedno procento. Celkově nebyla sentinelová uzlina nalezena u 40 pacientů (6%). Pozitivních uzlin bylo 134 (21%) uzlin, negativních 496 (79%).
Pravděpodobnost nálezu pozitivní sentinelové uzliny je podle předpokladu úměrné tloušťce melanomu. Při dlouhodobém sledování se ukazuje, že při negativní sentinelové uzlině je pravděpodobnost relapsu v regionálních uzlinách velmi nízká, cca do 4%, nicméně negativní sentinelová uzlina nevylučuje možnost jiného relapsu (lokálního, intrazitních metastáz, ale i vzdálených). Zcela jednoznačný je však rozdíl v prognóze pacientů s pozitivní a negativní sentinelovou uzlinou.

Datum přednesení příspěvku: 26. 5. 2004