Sérový N-terminální propeptid kolagenu typu I (P1NP) a kostní metastázy karcinomu prsu

Konference: 2005 1. ročník Dny diagnostické, prediktivní a experimentální onkologie

Kategorie: Nádorová biologie/imunologie/genetika a buněčná terapie

Téma: Postery

Číslo abstraktu: P001

Autoři: MUDr. Miroslava Nekulová; RNDr. Marta Šimíčková, CSc.; Doc. RNDr. Ladislav Pecen, CSc.; MUDr. Jaroslav Staníček; Mgr. Radomír Pilný; MUDr. Tomáš Frgala

Pro monitorování procesu osteoformace je v současnosti doporučován N-terminální propeptid kolagenu typu I (P1NP). Cílem naší práce bylo vyhodnotit sérovou hladinu P1NP v souboru nemocných karcinomem prsu bez kostního rozsevu ve srovnání se souborem s kostními metastázami a korelovat s výsledky scintigrafie kostí, ev. dalších zobrazovacích vyšetření. Hladiny P1NP byly hodnoceny ve vztahu ke klinickým údajům o typu terapie (radioterapie a chemoterapii). Speciální zaměření patřilo terapii bisfosfonáty, které se podílejí na inhibici maligní osteolýzy.
V souboru 83 nemocných průměrného věku 63 let (rozsah 40–86 let) léčených pro karcinom prsu v MOÚ Brno (celkem 186 vzorků krve) jsme vyšetřili P1NP metodou elektrochemiluminiscence (na imunoanalyzátoru Elecsys 2010, firma ROCHE) a srovnali s výsledky scintigrafického vyšetření kostí.
Byly hodnoceny parametry validity (senzitivita, specifičnost, pozitivní a negativní prediktivní hodnota, relativní riziko a ROC křivka). Bodové odhady parametrů validity byly doprovázeny výpočtem 95 % konfidenčních intervalů. Ke statistickému hodnocení jednotlivých proměnných byl užit neparametrický Wilcoxonův test.
Koncentrace P1NP ve skupině nemocných s prokázanými kostními metastázami se signifikantně lišila od skupin s jinými typy metastáz nebo s neprokázanými metastázami. Stanovení vykazuje senzitivitu 46 % při 90 % specifičnosti. Metoda rovněž vykazuje dynamické změny při monitorování efektu léčby bisfosfonáty, proto nemocné s kostními metastázami léčené Bonefosem dle protokolu byly opakovaně vyšetřovány vzhledem k posouzení efektu terapie. U 10 z nich nedošlo po 6 měsících k efektu terapie, nález progredoval a také u poloviny z nich došlo ke zvýšení hodnoty P1NP i při terapii. U 12 nemocných naopak došlo ke stabilizaci či parciální remisi a hladina P1NP klesala. K definitivnímu zhodnocení významu sérového P1NP pro monitorování vývoje onemocnění a sledování účinku specifické terapie bude třeba rozšíření studie o další nemocné.

Práce byla provedena s podporou Vědecko výzkumného záměru MZ00020980501–5

Datum přednesení příspěvku: 10. 12. 2005