Správná léčba pro správného pacienta – návrh výběru a kontroverze při adjuvantní indikaci trastuzumabu u HER2 pozitivních časných karcinomů prsu.

Adjuvantní léčba je podávána s kurativním záměrem a proto by měli být využity všechny nové možnosti k jeho splnění. Od průkopnických výsledků klinických studií potvrzujících přínos adjuvantní chemoterapie nebyly zaznamenány tak významné rozdíly ve prospěch nové léčby jako v první analýze klinických studií adjuvantní biochemoterapie u HER2 pozitivních karcinomů prsu prezentovaných na konferenci ASCO 2005. Nový president ASCO Gabriel N. Hortobagyi prohlásil, že v době kdy zlepšení některého ze základních parametrů od 2 do 4% je považováno za významné je snížení rizika rekurence o 50% a prodloužení doby přežití o 20% mimořádnou událostí. V poslednich 30 letech nebylo nic podobného v onkologii zaznamenáno.
Na základě analýzy prospektivních klinických studií trastuzumab významně zlepšuje léčebné výsledky adjuvantní léčby u nemocných s časným stadiem HER2 pozitivního karcinomu prsu. Zlepšení bylo dosaženo jak u nemocných vysokého rizika bez postižení regionálních lymfatickcých uzlin tak u nemocných s prokázaným uzlinovým postižením. Není známo zda-li to platí pro nemocného nízkého rizika s nádorem menším než 1 cm a u nemocných, u kterých nebyla podávána adjuvantní chemoterapie. V současnosti podávání trastuzumabu po dobu jednoho roku prokazatelně zlepšuje léčebný výsledek. Nelze zatím stanovit optimální dobu podávání trastuzumabu včetně otázky prodlouženého nebo zkráceného podávání. Pro testování HER2 je doporučena centralizace do akreditovaných laboratoří. Otptimální režim chemoterapie není znám. Předběžná analýza svědčí pro lepší efekt současného podání trastuzumabu a neantracyklinové chemoterapie. Vzhledem k riziku kardiotoxicity je nutné monitorování LVEF před a v průběhu léčby. Zvýšený klinický dohled musí být zejména při konkomitantní aplikaci, u starší věkové skupiny a při hraničních hodnotách LVEF. Nemocní by měli být plně informováni nejen o léčebném efektu ale též o nárůstu rizika kardiotoxicity.

Kontroverzní otázky budou diskutovány v ústním sdělení,

Literatura

1. Slamon D, Eiermann W, Robert N, et al. Phase III randomized trial comparing doxorubicin and cyclophosphamide followed by docetaxel (AC—>T) with doxorubicin and cyclophosphamide followed by docetaxel and trastuzumab (AC—>TH) with docetaxel, carboplatin and trastuzumab (TCH) in HER2 positive early breast cancer patients: BCIRG 006 study. Breast Cancer Res Treat. 2005; 94(suppl 1):S5.
   
2. Romond E. Advances in monoclonal antibody therapy for breast cancer: joint analysis of NSABP-B-31 and NCCTG-N9831. Proc Am Soc Clin Oncol. 2005. Late-breaking Scientific Symposium.
   
3. Piccart-Gebhart MJ, Procter M, Leyland-Jones B, et al. Trastuzumab after adjuvant chemotherapy in HER2-positive breast cancer. N Engl J Med. 2005; 353:1659-1672.
   
4. Joensuu H, Kellokump-Lehtinen PL, Bono P, et al. Trastuzumab in combination with docetaxel or vinorelbine as adjuvant treatment of breast cancer: the FinHer trial. Breast Cancer Res Treat. 2005; 94(suppl 1):S5.