Staging bronchogenního karcinomu – využití MDCT, PET/CT a MRI

Konference: 2008 XVI. Západočeské pneumoonkologické dny

Kategorie: Zhoubné nádory plic a průdušek

Téma: Konference bez tematických celků

Číslo abstraktu: 2008_03

Autoři: prof. MUDr. Jiří Ferda, Ph.D.; prof. MUDr. Miloš Pešek, CSc.; MUDr. Eva Ferdová; Doc. MUDr. Hynek Mírka, Ph.D.; MUDr. Jan Záhlava

Moderní zobrazovací metody mají ve stagingu bronchogenního karcinomu stěžejní význam. V současnosti je možné k celotělovému zobrazení využít multidetektorovou výpočetní tomografii (MDCT), magnetickou rezonanci (MRI) a hybridní zobrazení pomocí PET/CT. Na různých pracovištích je odlišná dostupnost výše uvedených metod.

Výpočetní tomografie je obvykle metodou první volby při zobrazení bronchogenního karcinomu. MDCT dovoluje submilimetrové izotropní zobrazení, které dovoluje zhotovit rekonstruované planární i trojrozměrné obrazy v libovolné rovině s totožným rozlišením. Výhodou MDCT je vynikající zobrazení detailních změn v plicním parenchymu včetně intersticiálního postižení, dalšími přednostmi MDCT je možnost provedení vyšetření jako CT-angiografii a získat tak možnost hodnotit cévní postižení způsobené nádorem, především infiltrace hilových cév. Problematickým zůstává hodnocení infiltrace mízních uzlin nádorovou tkání.

Magnetická rezonance sice dovoluje také poměrně spolehlivě zobrazit primární nádor i lymfadenopatii, její stěžejní místo je v detekci intrakraniálních metastáz, kde zůstává nejspolehlivější metodou, také v oblasti invaze nádorové tkáně do kanálu páteřního a také do oblasti brachiálního plexu jsou vhodnými indikacemi pro MRI. V současnosti je možné využít celotělové vyšetření MRI pro detekci distančních metastáz kromě do CNS také do skeletu, jater nadledvin a podobně.

PET/CT u bronchogenního karcinomu je v současnosti především prováděno po aplikaci 18-F-FDG, která je analogickým metabolitem glukózy a je markerem oxidativní glykolýzy. PET/CT je nejspolehlivější v detekci vzdálených metastáz vyjma metastáz do mozku a dále potom svojí spolehlivostí přesahuje MDCT i MRI v detekci uzlinového postižení. Problematické bývá někdy správné odlišení reaktivní lymfadenopatie a dále posuzování metabolismu adenokarcinomu s hyperprodukcí mucinu.

V prezentované práci jsou vysvětleny odlišnosti ve výtěžnosti a indikacích jednotlivých metod u stagingu a restagingu bronchogenního karcinomu.

Datum přednesení příspěvku: 13. 11. 2008