SYSTÉMOVÁ TERAPIE NÁDORŮ OBLASTI HLAVA/ KRK

Systémová terapie je v současné době součástí multimodálního přístupu v léčbě místně pokročilého a recidivujícího, metastatického onemocnění. Záměrem systémové terapie je maximalizovat kontrolu místně pokročilých nádorů, eradikovat okultní metastatázy nebo zmenšit, byť dočasně, nádorovou nálož u onemocnění pokročilého. Léčebný plán musí být založen na znalostech potenciálního benefitu, akutní a oddálené toxicity a na možných negativních interakcích. Použití cytostatické léčby je indikováno v následujících situacích: lokoregionálně pokročilé onemocnění operabilní; chirurgie následovaná pooperační radioterapií nebo chemoradioterapií pro nemocné vysokého rizika; lokoregionálně pokročilé onemocnění inoperabilní, konkomitantní chemoradioterapie je standardem; recidivující metastatické onemocnění se záměrem zmírnění symptomů, v kombinaci s radioterapií. Hodně pozornosti je věnováno problematice indukční chemoterapie, která je stále považována za postup investigativní. Současná konvenční chemoterapie je neselektivní, provázená významnou toxicitou. Ve snaze zlepšit léčebné výsledky a zmírnit toxicitu se pozornost zaměřuje na molekulární biologii a na postupy, které jsou schopny zasáhnout spe cifické molekulární faktory zapojené do nádorového růstu. Klinickým zkoušením prošla řada látek, inihibitory EGFR, tyrozin kinázy a další. Účinnost v klinice prokázal pouze inhibitor EGFR cetuximab. Hlavní indikace je kombinace s radioterapií u lokoregionálně pokročilých karcinomů, kde vzhledem k toxicitě cisplatiny vznikl zájem o možné náhradě cisplatiny za cetuximab. Podání cetuximabu se doporučuje v situacích kontraindikace pro cisplatinu, komorbidity nevhodné pro podání cisplatiny a nádory orofaryngu HPV+. Základním problémem je výběr vhodných pacientů, proto jsou hledány markery, které by predikovaly odpověď na cetuximab.