Toxicita chemoterapie a bevacizumabu u pacientů nad 65 let ve srovnání s mladšími pacienty

Konference: 2009 XXXIII. Brněnské onkologické dny a XXIII. Konference pro sestry a laboranty

Kategorie: Toxicita, nežádoucí účinky léčby

Téma: IX. Chemoterapie nádorů - varia

Číslo abstraktu: 088p

Autoři: MUDr. Hana Šiffnerová; MUDr. Ivana Bustová; I. Šturmová

Úvod

Bevacizumab je monoklonální protilátka proti vaskulárnímu endoteliálnímu růstovému faktoru (VEGF), který je důležitým faktorem pro neoangiogenezi. Protože neoangiogeneze je zásadní pro progresi nádorů, tvoří anti-VEGF protilátky novou a významnou modalitu v léčbě zhoubných nádorů. Bevacizumab je obecně dobře tolerován, problémem může být podávání starším pacientům, kteří mají sníženou toleranci k léčbě a četné komorbidity.


Cíl

Porovnání toxicity vztažené k bevacizumabu u pacientů s kolorektálním karcinomem starších 65 let a mladších. K posouzení toxicity byla použita NCI Common Terminology Criteria 3.0.


Charakteristika souboru

Soubor tvoří celkem 41 pacientů léčených chemoterapií a bevacizumabem pro generalizovaný kolorektální karcinom v letech 2007-2008.

Skupinu A tvoří 6 pacientů (14,6%) starších 65 let a skupinu B celkem 35 pacientů (85,4%) mladších 65 let.

Medián věku skupiny A byl 67 let (66-74 let), skupiny B 57 let (36-64 let).

Průměrně dostali pacienti v obou skupinách 6 cyklů chemoterapie (3-10 cyklů) FOLFOX, XELOX nebo FOLFIRI s bevacizumabem. V skupině mladších nemocných pokračuje bevacizumab v monoterapii po skončení chemoterapie v 7 případech.

V anamnéze byly sledovány tyto údaje: výskyt hypertense, nestabilní anginy pectoris, infarktu myokardu, cévní mozkové příhody, srdečního městnání, arytmie vyžadující léčbu a současná antikoagulační léčba.

Během léčby a po jejím skončení byly sledovány následující komplikace, které se vztahují spíše k bevacizumabu a to: nový výskyt nebo zhoršení hypertense, výskyt krvácení, proteinurie, GI penetrace a arteriální tromboembolické příhody (angina pectoris, infarkt myokardu, cerebrální ischémie a infarkt, arteriální trombóza, intestinální nekróza a periferní arteriální okluze).


Výsledky

Skupina A:

Výskyt v anamnéze: korigovaná hypertense 3x (50%), ostatní sledované údaje nebyly přítomny.

Všichni pacienti byli WHO 0-1.

Toxicita léčby je zobrazena na tabulce číslo 1.


Skupina B:

Výskyt v anamnéze: korigovaná hypertense 12x (34%), infakt myokardu lx (3%), cévní mozková příhoda 2x (6%), arytmie lx (3%), současná antikoagulační léčba 2x (6%). Všichni pacienti byli WHO 0-1. Toxicita léčby je zobrazena na tabulce číslo 2.


Diskuze

V práci Barrueca a kol. z roku 2007, který sledoval účinnost a toxicitu chemoterapie FOLFIRI s bevacizumabem se hypertense grade 3 vyskytla překvapivě méně u pacientů starších 65 let (6,8%) oproti mladším nemocným (7,3%). Výskyt tromboembolických příhod byl také vyšší u mladších pacientů (7,3% oproti 2,7%). Dle Sugrue a kol. byl naopak vyšší věk spojen s četnějšími arteriálními tromboembolickými příhodami (ATE). Pacienti nad 65 let měli výskyt ATE 2,2% oproti 1,3% u mladších nemocných.

Z analýzy vyplývá, že v našem souboru bevacizumab dostalo pouze 6 pacientů nad 65 let (14,6%).

U dvou nemocných byl zjištěn nový výskyt nebo zhoršení hypertense na maximálně grade 2. Na rozdíl od uvedených publikací se u našich starších pacientů neobjevila žádná hypertense grade 3 ani ostatní sledované údaje jako jsou výskyt krvácení, proteinurie, GI penetrace a arteriální tromboembohcké příhody. Dva pacienti měli léčbu komplikovánu febrilním stavem, ale ten byl spíše vztažen k podané chemoterapii.

V celém souboru se vyskytla toxicita grade 3 pouze lx (4%) a to zhoršení hypertense u pacienta ve věku 59 let s anamnesou předchozí antihypertensní léčby.


Závěr

Bezpečnost a toxicita chemoterapie a bevacizumabu u pacientů nad 65 let je srovnatelná s toxicitou u mladších pacientů. Naše výsledky potvrzují, že samotný vyšší věk by neměl být limitujícím faktorem pro podání bevacizumabu v případě, že nemocní mají dobře korigovány komorbidity.


Literatura:

  1. Barrueca J. et al. Safety nad efficacy of first-line irinotecan/fluoropyrimidine combinations in mCRC patients > 65 years compared with those < 65: the BICC-C study. J Clin Oncol 2007, ASCO Annual Meeting Proceedings Part I. Vol 25, N0.I8S.
  2. Sugrue M. et la. Safety and effectiveness of bevacizumab plus chemotherapy in eldery patients with mCRC: results from the BriTE registry. American Society of Clinical Oncology Gastrointestinal Cancers Symposium 2007. Abstract 345.
  3. Scappaticci F. A. et al. Arterial tromboembolic events in patients with metastatic carcinoma treated with chemotherapy and bevacizumab. J Nati Cancer Inst 2007, 99, 1232-9.
  4. Kóhne C. H. et al. Chemotherapy in eldery patients with colorectal cancer. The Oncologist 2008, 13, 390-402.

Datum přednesení příspěvku: 16. 4. 2009