TOXICITA SYSTÉMOVÉ LÉČBY KARCINOMU TLUSTÉHO STŘEVA

Konference: 2015 XXXIX. Brněnské onkologické dny a XXIX. Konference pro nelékařské zdravotnické pracovníky

Kategorie: nežádoucí účinky

Téma: VII. Nežádoucí účinky protinádorové léčby

Číslo abstraktu: VII/ 189

Autoři: MUDr. Dagmar Brančíková, CSc.

V běžné klinické praxi je u nádorů tlustého střeva používána chemoterapie a biologická léčba (tzv. target therapy). V našem sdělení se zaměříme spíše na komplikace a projevy toxicity, s kterými se setkáváme v běžné denní praxi, na problémy včasného rozpoznání těchto komplikací a možnosti řešení. U nádorů lokálně pokročilých je užívána adjuvantní terapie, tzn. režim s fluoropyrimidiny, případně s kombinací s oxaliplatinou, doba trvání je 6 měsíců. Toxicita parenterálně podaného 5-fluorouracilu je obecně nízká, na fotografiích však dokumentuji příklad chemické fl ebitidy po aplikaci do periferiní žíly. Výskyt fl ebitidy s následnou fibrotizací žíly je okolo 20 % případů, k aplikaci je jistě vhodnější užití tzv. PICC katetru. Při žilní nedostatečnosti je někdy vhodnou alternativou podání kapecitabinu, nicméně zde je častým problémem gastrointestinální toxicita, která může vést až k závažné enterokolitidě a septickému stavu. Další látkou je oxaliplatina, zde je významná hepatotoxicita a hlavně neurotoxicita. V ovlivnění toxicity je v případě kurativní léčby nevhodné redukovat dávku, nicméně efekt hepatoprotektiv je sporný. Dobrou alternativou v léčbě neurotoxicity oxaliplatiny je kyselina thioctová, komplexy vitaminů B, event. v kombinaci s kurkumou, nemají zatím jednoznačně zmapovaný profit. Další možností je gapanentin. Jako preventivní opatření je samozřejmě nutné pacienta poučit o zhoršení příznaků při chladu na končetinách a v oblasti dutiny ústní. V poslední době při užívání generik je stále častějším problémem vznik alergií. V případě léčby metastatického onemocnění je nejčastěji podávána kombinace cytostatik a biologických látek. Kromě uvedených cytostatik je dalším irinothecan, jehož největším problémem je cholinergní syndrom se sliněním, průjmy a opocením, který vzniká často již v průběhu aplikace a je jej nutno zrušit aplikací atropinu. Je nutno mít v dokumentaci zaznamenáno, že pacient nemá zelený zákal – glaukom, jinak lze očekávat tzv. glaukomový záchvat s nutností urgentního řešení na očním oddělení. Cytostatika jsou většinou podávána do centrální žíly za pomoci portu nebo PICC katetru po dobu 48 hod. Po delším podávání hrozí zvýšené riziko katetrové sepse. Z biologických látek je nejčastěji užívanou bevacizumab, na příkladech doložíme problém obtížně zvládnutelné hypertenze, proteinurie se vznikem nefrotického syndromu a nezhojené rány po zavedení centrálního venózního portu. Druhou nejčastější je cetuximab a na příkladech doložíme problém obtížně zvládnutelné anafylaxe a při infuzi a kožní toxicity. Dalším preparátem je panitumumab s podobným profilem toxicity. Z těch méně častých je afl ibercet, který je podáván s režimem s vysokou dávkou cytostatik a profil toxicity je podobný jako u bevacizumabu a regorafenib, podávaný v tabletách se závažnými gastrointestinálními účinky.

Datum přednesení příspěvku: 9. 4. 2015