Účinnost radioterapie na karcinomy orofaciální oblasti.

Konference: 2006 XXX. Brněnské onkologické dny a XX. Konference pro sestry a laboranty

Kategorie: Radioterapie

Téma: Novinky v radioterapii

Číslo abstraktu: 034

Autoři: doc. MUDr. Oliver Bulik, Ph.D.; MUDr. Petr Čoupek


Úvod
Spinocelulární karcinomy tvoří přes 90 procent maligních nádorů v oblasti hlavy a krku. Většina pacientů přichází k vyšetření v pozdním stádiu nádorové nemoci a podobně jako v jiných oblastech, pozorujeme v orofaciální oblasti stoupající tendenci ve výskytu maligních tumorů. Nejčastější lokalizací spinocelulárních karcinomů je jazyk a spodiny dutiny ústní. Při léčbě pokročilých stádií uplatňujeme komplexní protinádorovou terapii, součástí které je neoadjuvantní chemoterapie, chirurgie a radioterapie. Každá modalita přináší určité nežádoucí účinky, proto je snaha vyhodnotit účinnost jednotlivých složek komplexní protinádorové terapie a přistupovat racionálně k jejím indikacím, zejména vzhledem ke kvalitě života pacienta.


Soubor a metodika:
V období 2000-2004 bylo na Klinice ústní, čelistní a obličejové chirurgie FN Brno léčeno 154 pacientů pro spinocelulární karcinom dutiny ústní. V pokročilém stadiu nádorové nemoci (III.-IV.st.) bylo celkem 95 pacientů. V rámci protinádorové terapie, byla u 72 pacientů indikována a většinou aplikována radioterapie spolu s dalšími léčebnými modalitami. Soubor jsme hodnotili retrospektivně, u 10 pacientů byl neúplný záznam a u 3 pacientů radioterapie nebyla dokončená (nespolupráce, interkuretní nemoci), takže byl vyhodnocen soubor 59 pacientů. Byla hodnocena úspěšnost léčby na základě záznamů dispenzárních kontrol. Většinou nebylo schopno zjistit přesnou dobu přežití u neúspěšné léčených pacientů, je zaznamenána progrese nálezu a při vyčerpání všech léčebných možností, předání pacientů k symptomatické léčbě.
V časných stádiích bylo léčeno 59 pacientů, z toho radioterapii absolvovalo 13 pacientů, většinou jako součást terapie druhé řady v kombinaci se salvage chirurgickým zákrokem, po selhání primární chirurgické terapie. V této skupině byla neúspěšná léčba u 6 pacientů (10%), s průměrnou dobou sledování 18 měsíců. U 7 pacientů byla tato léčba, součástí které byla pooperační radioterapie, úspěšná a průměrná doba sledování v této skupině je 58 měsíců.


Výsledky
Ve skupině pokročilých stadií bylo vyhodnoceno 46 pacientů, u kterých součástí léčby byla radioterapie a záznamy byly relativně kompletní. Úspěšně léčených bylo 21 pacientů, tj. 46% s průměrnou dobou sledování 36 měsíců. Ve skupině neúspěšné léčených pokročilých stadií byla radioterapie indikovaná jako pooperační u 32% pacientů, jako součást komplexní terapie (neoadjuvantní chemoterapie, operace, pooperační radioterapie) rovněž 32% pacientů a v rámci chemo-radioterapie u 28% pacientů.


Diskuse a závěr
;Je velice problematické vyhodnotit účinnost radioterapie v rámci kombinované protinádorové terapie. Pouze u selhání léčby bylo patrné, že ani radioterapie jako součást celkové léčby, nebyla úspěšná. Lze říci, že v naši skupině primárně neúspěšně léčených pacientů časného stádia, radioterapie byla součást léčby druhé řady u 13 pacientů a k selhání léčby došlo u 6 (48%) pacientů. Při úspěšné léčbě se obtížně posuzuje podíl radioterapie na vyléčení. Ve sledované skupině úspěšně léčených pacientů pokročilého stadia je to 21 pacientů (46%), u kterých byla aplikována pooperační radioterapie. Z etických důvodů není možné sledovat srovnatelný soubor pacientů léčených bez radioterapie, takže jediná možná objektivizace by mohlo být PET vyšetření před zahájením a po ukončení radioterapie. Z některých histopatologických nálezů (pozitivní okraje resekátu, extrakapsulární šíření tumoru v uzlinách krku) lze usuzovat na vysokou pravděpodobnost přítomnosti nádorových buněk v operované oblasti po proběhlé chirurgické léčbě. Blackburn a kol. (Liverpool) provedli retrospektivní studii na souboru 534 pacientů s karcinomem dutiny ústní a orofaryngu, z toho u 205 byla aplikována adjuvantní radioterapie. Po zhodnocení výsledků dospěli k závěru, že adjuvantní radioterapie má přínos pro přežití pouze u nálezů s extrakapsulárním šířením nádoru v uzlinách nebo s pozitivním okrajem resekátu.

Datum přednesení příspěvku: 12. 5. 2005