Konference: 2014 XXXVIII. brněnské onkologické dny a XXVIII. konference pro nelékařské zdravotnické pracovníky
Kategorie: zhoubné nádory mozku a CNS
Téma: Postery - lékařská sekce
Číslo abstraktu: 158
Autoři: prof. MUDr. Zdeněk Novák, CSc.; MUDr. Jan Chrastina, Ph.D.; Ing. Ivo Říha; MUDr. Dušan Hrabovský; prof. MUDr. Markéta Hermanová, Ph.D.
Východiska:
Při průkazu vícečetného nádorového postižení mozkových komor je nutné vzít v úvahu především metastatické postižení (obr. 1), ale diagnostická rozvaha by měla zahrnovat i multicentrický maligní gliom, mozkový lymfom, germinom, meduloblastom, subependymom, subependymální gigantobuněčný astrocytom, duplicity, ale také např. nodulární heterotopie. I při nepříznivé prognóze především nitrokomorových metastáz a nemožnosti radikální operace je nutné zvážit nutnost histologické verifikace lézí, která je rozhodující pro další onkologickou terapii, a řešení nitrolební hypertenze při blokádě mokové cirkulace. Oba úkoly může splnit neuroendoskopická technika, která navíc může upřesnit rozsah nádorového postižení komorového systému.
Soubor pacientů a metody:
Sdělení prezentuje skupinu nemocných s vícečetnými patologickými procesy, postihujícími komorový systém, kteří byli v letech 2003–2013 operováni s použitím neuroendoskopické techniky.
Cílem výkonu byla bezpečná validní biopsie a uvolnění nádorové blokády mokové cirkulace nebo její bypass (např. fenestrace spodiny III. komory nebo septostomie. Pro plánování výkonu byla využívána především bezrámová navigace. Hodnocenými parametry byla diagnostická výtěžnost výkonu (odběr diagnostického vzorku), jeho bezpečnost a přínos pro uvolnění mokových cest (četnost nutných shuntových operací).
Výsledky:
Do souboru bylo zařazeno 16 nemocných, 11 žen a 5 mužů, průměrný věk 51,2 let (16–82 let). Převládali nemocní s postižením obou postranních a III. komory (8 nemocných) a s postižením obou postranních komor bez postižení III. komory. Blokáda mokových cest nádorem byla při neuroendoskopické operaci řešena u 13 nemocných. U 8 nemocných byla neuroendoskopie dostačující, u 5 byl nutný shunt (subarachnoidální nádorový rozsev, rychlá progrese nádoru). Biopsie byla provedena u 14 nemocných a nebyla indikována u 2 pacientů (endoskopický obraz metastázy melanomu, četné drobné uzlíky u nemocné s diseminací karcinomu prsu) (obr. 2, 3). Diskrepantní výsledek byl u jediného nemocného (endoskopie astrocytom gr. II–III, stereotaxe glioblastom). Četnost komplikací endoskopií byla 0 %. U jednoho nemocného bylo nutné odstranit shunt pro infekt. Histologické vyšetření prokázalo metastatické postižení u 4 nemocných, B lymfom u 3 nemocných a glioblastoma multiforme u 3 nemocných.
Závěr:
Neuroendoskopie je bezpečná technika s vysokou diagnostickou výtěžností u nemocných s vícečetným nebo difuzním nádorovým postižením mozkových komor. Neuroendoskopie umožňuje i řešení blokády mokové cirkulace.
CEITEC cz.1.05/ 1.1.00/ 02.0068
Datum přednesení příspěvku: 24. 4. 2014
