Úloha tukové tkáně v molekulární patofyziologii karcinomu ovaria.

Karcinom ovaria představuje jedno z nejzávažnějších onemocnění ženského reprodukčního traktu s obecně nepříliš příznivou prognózou. Výsledky nedávno publikované rozsáhlé metaanalýzy (2036 případů karcinomu na 531583 sledovaných žen) na základě sloučených dat z klinických studií naznačují, že riziko ovariálního karcinomu je signifikantně asociováno jednak s výškou pacientky, jednak s její tělesnou konstitucí s ohledem na distribuci tělesného tuku, přičemž centrální distribuce tukové tkáně představuje výrazný rizikový faktor onemocnění.

Je velmi pravděpodobné, že na vzniku a rozvoji ovariálního karcinomu se spolupodílí celá řada působků uvolňovaných z tukové tkáně nebo v ní přítomných, ať už se jedná o geneticky determinované hladiny konstitutivně secernovaných produktů nebo o působky secernované reaktivně v odpovědi na aktuální metabolickou situaci. Bílá tuková tkáň (WAT) představuje u postmenopauzálních žen navíc klíčové místo syntézy estrogenů cestou konverze androgenů. WAT dále produkuje značné množství specifických produktů, tzv. adipokinů, které mají důležitou endokrinně-parakrinní funkci a představují průsečík metabolismu WAT a imunitního systému, což je v souladu s poznatkem, že obezita jako excesivní akumulace tělesného tuku představuje zároveň obecný zánětlivý stav nízkého stupně.

Toto sdělení poskytuje přehled o současném pohledu na metabolismus bílé tukové tkáně ve vztahu k riziku vzniku ovariálního karcinomu, průběhu onemocnění a eventuelní prognóze.