Vyšetření lymfocytární subpopulace u nádorů hlavy a krku – možnost predikce

Nádory hlavy a krku představují asi 5 % všech zhoubných nádorů, což v ČR reprezentuje ročně přibližně 2 000 nemocných. Řadíme mezi ně nádory rtů, dutiny ústní, jazyka, dutiny nosní, paranasálních dutin, laryngu, faryngu, slinných žláz a uší. Histologicky se jedná nejčastěji o spinocelulární karcinomy, vzácně o adenokarcinomy, lymfomy, mukoepidermoidní karcinomy, adenoidně cystické karcinomy, melanomy nebo sarkomy.
Schopnost nádorových antigenů vyvolat buněčnou a humorální imunitní odpověď a výsledky experimentální i klinické imunoterapie ukazují na význam protinádorové imunity. Na druhé straně je známo, že působky produkované nádorem působí mnohdy imunosupresivně. V protinádorové imunitě hraje významnou úlohu řada buněčných subpopulací. Některé se podílejí na likvidaci nádoru (cytotoxické lymfocyty /CD8+ T lymfocyty/, NK buňky /CD3CD16+CD56+/), jiné mají funkce imunosupresivní (T_supresory,T_reg) Posuzování stavu imunity u onkologicky nemocných je významné pro možnost zpřesnění prognózy a predikci úspěchu imunoterapie. T lymfocyty, které exprimují CD4 (receptor pro MHC II), CD 25 (α řetězec receptoru pro IL-2) a FOXP3 (transkripční faktor), mají imunosupresivní funkci. Tyto buňky jsou důležité pro udržení tolerance k vlastním antigenům. Experimenty ukazují, že T_reg inhibují pro- tinádorovou imunitní odpověd. Bylo také prokázáno, že nárůst počtu T_reglymfocytů u progredujících tumorů je jednou z příčin neschopnosti rejekce nádoru a představuje překážku protinádorové imunoterapie. To podporuje hypotézu, že narůstající CD4+CD25+ T_regpopulace tlumí protinádorovou imunitu a výsledkem může být urychlení progrese nádoru.
Z tohoto důvodu jsme se zaměřili na vyšetření vybraných lymfocytárních subpopulací (CD3+, CD3CD16+CD56+, CD4+, CD8+, CD19+, CD4+CD45RA+, CD3+CD4+CD25+), hladin imunoglobulinů G, A, M a E a nádorových markerů (CEA, AAT, Cyfra 21-1, SCC a CRP) u skupiny 97 pacientů s maligními nádory hlavy a krku (faryngu 49, dutiny ústní a jazyka 20, laryngu 17, ostatní oblasti 8, neznámé primární oblasti 3). Vyšetření jsme prováděli před zahájením protinádorové terapie. Výsledky jsme korelovali s klinickým stavem a s výsledky vyšetření ostatních laboratorních parametrů a s výsledky vyšetření zdravých dobrovolníků.
U pacientů s recidivou bylo nižší zastoupení NK buněk (CD3-CD16+CD56+), stoupal počet trombocytů a T_reg (CD3+CD4+CD25+) měly větší rozptyl viz tabulka 1.



U obou skupin bylo jejich zastoupení ve srovnání se skupinou zdravých dobrovolníků zvýšené: 14,8 % respektive 18,3 %. S větším rozsahem nádoru (TNM staging) stoupá zastoupení naivních T pomahačských lymfocytů a induktorů supresorů (CD4+CD45RA+), klesá zastoupení NK buněk, stoupají hladiny IgG, stoupá počet granulocytů, klesá počet lymfocytů, stoupají nádorové markery (SCC, AAT, Cyfra 21-1) a CRP viz tabulka 2.



Naše první výsledky na modelu nádorů hlavy a krku naznačují význam imunologického vyšetření zaměřeného zvláště na subpopulace uplatňující se v regulacích imunity pro posuzování prognózy zhoubných nádorů. Zvláště významná se zdá negativní korelace mezi vznikem recidivy i rozsahem onemocnění a zastoupením NK buněk, vyšší hodnoty CD3+CD4+CD25+ buněk u pacientů, jejichž nádor později recidivoval a korelace rozsahu s CD4+CD45RA+. V další fázi tohoto projektu se zaměříme převážně na změny těchto subpopulací v závislosti na vývoji onemocnění.
Práce vznikla za podpory IGA MZ ČR a MŠMT grant IGA č. 8883-3 a výzkumné záměry č. MSM 0021620813.