VÝSKYT DRUHOTNÝCH ZHOUBNÝCH NÁDORŮ U PACIENTEK S ČASNÝM KARCINOMEM PRSU LÉČENÝCH V LETECH 2007–2012

Konference: 2015 XXXIX. Brněnské onkologické dny a XXIX. Konference pro nelékařské zdravotnické pracovníky

Kategorie: Epidemiologie nádorů a Národní onkologický registr ČR; Zhoubné nádory prsu

Téma: Postery

Číslo abstraktu: III/ 250

Autoři: MUDr. Lucie Šimková; as. MUDr. David Vrána, Ph.D.; MUDr. Zuzana Vlachová; MUDr. Karel Cwiertka, Ph.D.; prof. MUDr. Bohuslav Melichar, Ph.D.; Adéla Součková; MUDr. Ivan Švach, Ph.D.

Východiska:

Karcinom prsu je nejčastějším nádorovým onemocněním žen. S přechodem na prs šetřící výkony u pacientek s časným karcinomem prsu souvisí i nutnost adjuvantní radioterapie po chirurgickém zákroku. Vzácným, avšak závažným vedlejším účinkem radioterapeutické léčby je riziko indukce sekundárních malignit. Sekundární nádor je nový nádor, který vznikl po předchozí onkologické léčbě. Jeho vznik je podmíněný poškozením DNA ozářených buněk. Obecně trvá několik let, než se sekundární nádor rozvine. Ke vzniku radiačně indukovaného nádoru přispívá mnoho faktorů. Některé z těchto faktorů jsou specifické ve vztahu k pacientovi, jiné ve vztahu k radioterapii. Cílem naší studie bylo zjistit výskyt a rizikové faktory sekundárních malignit (mimo karcinom prsu) u pacientek s karcinomem prsu po mastektomii či prs šetřícím výkonu s biopsií sentinelové uzliny či disekcí axily, adjuvantní radioterapií, chemoterapií či hormonální terapií. Doba latence zářením indukované druhé malignity je často vyšší než 10 let a riziko přetrvává 30–40 let po léčbě.

Materiál a metody:

Byly vyhledány záznamy pacientek ve věku 20–87 let (medián 60 let) s karcinomem prsu I. a II. stadia, které podstoupily detekci sentinelové uzliny ve Fakultní nemocnici Olomouc od roku 2007 do konce roku 2012. U všech pacientek byla provedena analýza celkového přežívání, výskytu druhotných malignit a recidiv.

Výsledky:

Ze souboru 717 pacientek, které podstoupily v letech 2007–2012 chirurgickou léčbu s detekcí sentinelové uzliny pro časný karcinom prsu (doba sledování 0–97 měsíců, medián 45 měsíců) se vyskytla u 13 pacientek sekundární malignita. Z toho 11 pacientek s diagnózou jiné malignity zemřelo (2 karcinomy pankreatu, 1 karcinom žlučníku, 2 karcinomy cervicis uteri, 1 mnohočetný myelom, 5 karcinomů plic (z toho 4 ipsilaterální, 1 kontralaterální)). V celém souboru se vyskytovalo celkem 6 duplicitních karcinomů plic. Z toho 5 ipsilaterálně u pacientek, které podstoupily adjuvantní radioterapii, a 1 kontralaterální u pacientky, která adjuvantní radioterapii nepodstupovala. Zvláštní byl vysoký výskyt karcinomu plic jako duplicitního nádoru, byť se jedná o krátkou dobu sledování, je tedy málo pravděpodobné, že se jedná o nádory indukované předchozí radioterapií prsu.

Závěr:

V souboru pacientek s časným karcinomem prsu jsme i při krátké době sledování pozorovali poměrně častý výskyt druhých zhoubných novotvarů. Je tedy zřejmé, že v poléčebném sledování po kurativní léčbě je nutné věnovat pozornost i event. nádorům jiných lokalizací (štítná žláza, trávicí trakt, plíce, pohlavní orgány).

Datum přednesení příspěvku: 9. 4. 2015