Výsledky retrospektivní analýzy cílené léčby metastatického karcinomu prsu trastuzumabem v MOÚ. Identifikace prediktivních faktorů

Konference: 2008 IV. ročník DDPEO A I. ročník sympózia O cílené biologické léčbě

Kategorie: Onkologická diagnostika

Téma: Nové prediktivní faktory v klinické onkologii

Číslo abstraktu: 002

Autoři: Doc. MUDr. Marek Svoboda, Ph.D.; MUDr. Peter Grell; RNDr. Marta Šimíčková, CSc.; MUDr. Pavel Fabián, Ph.D.; MUDr. Markéta Palácová; MUDr. Dagmar Macková; RNDr. Radek Trojanec, Ph.D.; doc. MUDr. Marián Hajdúch, Ph.D.; RNDr. Tomáš Pavlík, Ph.D.; MUDr. Rudolf Nenutil, CSc.; prof. MUDr. Rostislav Vyzula, CSc.

Východiska: Léčba trastuzumabem, monoklonální protilátkou proti HER-2 receptoru, významně zvyšuje léčebnou odpověď (RR), prodlužuje čas do progrese onemocnění (TTP) i celkové přežití (OS) pacientek s HER-2 pozitivním metastatickým karcinomem prsu. Na straně druhé je tato léčba doprovázená primární i sekundární rezistencí onemocnění. Provedli jsme retrospektivní analýzu vlastního souboru pacientek s cílem identifikovat prognostické faktory použitelné v běžné klinické praxi.

Metodika: Do souboru bylo zařazeno 112 pacientek, které do ledna 2007 zahájily v Masarykově onkologickém ústavu paliativní protinádorovou terapii s trastuzumabem pro metastatický karcinom prsu. Sledovali jsme základní charakteristiky primárních tumorů (histologický typ, exprese estrogenového, progesteronovného a HER-2 receptoru, amplifikace Her-2/neu genu), stav pacientek, rozsah onemocnění, vývoj koncentrace sérových nádorových markerů (CEA, CA 15-3, S-HER-2 ECD) a parametry účinnosti léčby a přežití (RR, TTP, OS).

Výsledky: U 95% pacientek byl trastuzumab podáván v kombinaci s cytostatiky (nejčastěji taxany – 83%), 1. a 2. linie léčby představovaly 88,4% aplikací. Medián TTP byl 284 dnů (9,3 měsíce), medián OS byl 612 dnů (20,1 měsíce), RR 54,5%. Nejvíce odpovědí na léčbu bylo v první linii léčby (p<0,0001) a u nádorů s poměrem signálů sond HER-2/Ch17 ≥ 2,2 (p=0,0092). Trastuzumab byl předčasně ukončen u 11 pacientek (9,8% případů), u 7 (6,2%) z důvodů kardiotoxicity. Metastatické postižení CNS nastalo u 31 pacientek (27,7%). Sérový nádorový marker S-HER-2 ECD byl nejčastějším pozitivním markerem v době před zahájením léčby (72,5%) i při progresi onemocnění (55,9%). Coxova regresní analýza prokázala nejsilnější prognostický význam ve vztahu k TTP u markeru S-HER-2 ECD, a to jak k jeho hladině před zahájením léčby, tak i v době mezi 90. a 130. dnem léčby trastuzumabem. Nejlepším prediktorem OS byl stav CEA před zahájením léčby a stav S-HER-2 ECD v době mezi 90. a 130. dnem léčby.

Závěr: Potvrdili jsme, že nejlepší odpověď na léčbu je dosažena při použití trastuzumabu již v první linii paliativní protinádorové terapie. Dosud jediným prediktivním markerem, který je zároveň absolutním indikačním kritériem, je průkaz HER-2 pozitivity tumoru, nejlépe metodou FISH. Stanovení sérové koncentrace S-HER-2 ECD před zahájením léčby a monitorace dynamiky tohoto markeru v průběhu léčby trastuzumabem je nejvýznamnějším prognostickým ukazatelem vývoje onemocnění (TTP i OS), a může tak přispět k časnému odhalení progrese a k individualizaci časového plánu kontrolních vyšetření.


Poděkování: Práce byla podpořena grantovým projektem IGA MZČR NR/8335-3.

Datum přednesení příspěvku: 26. 11. 2008