VYUŽITÍ DAT NOR PŘI HODNOCENÍ NÁKLADOVOSTI AKUTNÍ LŮŽKOVÉ PÉČE V ČR

Konference: 2016 XL. Brněnské onkologické dny a XXX. Konference pro nelékařské zdravotnické pracovníky

Kategorie: Organizace, hodnocení a standardizace onkologické péče

Téma: II. Organizace a financování zdravotní péče

Číslo abstraktu: II/124

Autoři: RNDr. Tomáš Pavlík, Ph.D.; Mgr. Zbyněk Bortlíček; Bc. Petra Kovalčíková; Mgr. Petr Klika; RNDr. Jan Mužík, Ph.D.; Doc. RNDr. Ladislav Dušek, Ph.D.

Úvod:

Stávající český systém úhrad akutní lůžkové péče IR-DRG není s ohledem na jeho ekonomickou prediktivní sílu a klinickou srozumitelnost v dobré kondici. Jedním z důvodů je i nedostatečný parametrický popis základní jednotky systému, tedy hospitalizačního případu, kdy absence klíčových klinických údajů, např. stadia onemocnění u onkologických pacientů, znemožňuje adekvátní analýzu a kultivaci systému. Cílem tohoto příspěvku je demonstrovat možnosti využití anonymizovaných dat zdravotnických zařízení (ZZ) a Národního onkologického registru ČR (NOR) při hodnocení nákladových dat akutní lůžkové péče v ČR.

Pacienti a metody:

Byla analyzována anonymizovaná administrativní data a data NOR 15 ZZ, zapojených do projektu ESF č. CZ.1.07/2.4.00/31.0020 „Edukační a informační platforma onkologických center pro podporu a modernizaci vzdělávání v lékařských a příbuzných medicínských oborech“. Pro účely analýzy byly identifikovány všechny hospitalizace z let 2010 a 2011 s hlavní diagnózou C18-C20 potvrzenou v datech NOR, kdy zároveň bylo v datech NOR známo klinické stadium primárního onemocnění a navíc se jednalo o pacienta s primární protinádorovou léčbou v jednom z vybraných ZZ. Celkem bylo do analýzy zahrnuto n = 12 644 hospitalizačních případů. Primární proměnnou byly náklady kalkulované jako body (výkonové položky) + koruny (zvlášť účtované materiálové položky).

Výsledky:

S ohledem na dostupnost pouze klinického stadia primárního onemocnění bylo z celkového počtu 12 644 případů s C18-C20 dále analyzováno n = 2 628 (21 %) hospitalizačních případů zahájených do jednoho měsíce od diagnózy. Zastoupení jednotlivých stadií v rámci těchto případů je následující: 18 % stadium I, 27 % stadium II, 27 % stadium III a 28 % stadium IV. Více než 70 % případů do jednoho měsíce od diagnózy zahrnovalo terapeutický operační výkon na tlustém střevu a konečníku (n = 1 846). V rámci těchto chirurgických případů lze napříč stadii pozorovat rozdíl v celkových nákladech ve výši 16 % (133 000-159 000 bodů + Kč), pokud se omezíme pouze na nejčetnější případy se standardním resekčním výkonem (kód výkonu 51539), pak je to rozdílově obdobné, jmenovitě 15 % (134 000-158 000 bodů + Kč).

Závěr:

Klíčové klinické údaje, např. stadium primárního onemocnění dostupné v datech NOR u onkologických pacientů, umožňují vysvětlit nezanedbatelnou část variability nákladových dat o hospitalizovaných pacientech. Pro zvýšení využitelnosti administrativních dat ZZ proto navrhujeme rozšířit spektrum charakteristik, které jsou sbírány a využívány v rámci vyúčtování zdravotní péče plátcům.

Datum přednesení příspěvku: 28. 4. 2016