Význam chromograninu A pro diagnostiku a léčbu neroendokrinních tumorů a dalších nádorových onemocnění

Konference: 2006 2. ročník Dny diagnostické, prediktivní a experimentální onkologie

Kategorie: Onkologická diagnostika

Téma: Prediktivní faktory II

Číslo abstraktu: 032

Autoři: Doc. MUDr. Luboš Holubec (jr.), Ph.D., MBA; Prof. MUDr. Ondřej Topolčan, CSc.; prof. MUDr. Jindřich Fínek, Ph.D.

Chromogranin A je bílkovinný prohormon o molekulární hmotnosti 49 kDa. Gen kódující jeho protein na 439 aminokyselinách je umístěn na chromozomu 14. Chromogranin A byl poprvé izolován z chromafinních buněk dřeně nadledvin, ale později byl nalezen v sekrečních granulech buněk většiny neuroendokrinních orgánů. Proto je v současné době považován za důležitý marker pro identifikaci neuroendokrinních buněk a nádorů. Dle výsledků některých studií se zdá, že měření chromograninu A v plazmě může sloužit jako cenný diagnostický postup u jedinců s tumory, např.u feochromocytomu, neuroendokrinních tumorů (NET), pacientů s neuroblastomem či u malobuněčného karcinomu plic. Sledování hladin chromograninu A se zdá velmi perspektivní také pro neuroendokrinní fenotyp karcinomu prostaty, špatně reagujícího na androgenní deprivaci. Senzitivita tohoto ve vodě rozpustného glykoproteinu, který má význam především při sledování u nemocných s neuroendokrinními tumory je vyšší než bylo zjištěno pro NSE, CEA nebo metabolit serotoninu, 5-hydroxyindoloctovou kyselinu (5-HIOK) či vanil mandlové kyseliny (VMK). Význam tohoto nádorového markeru spočívá především v možné monitoraci účinku protinádorové terapie. Jedná se především o neuroendokrinní tumory, kde je možno pomocí chromograninu A sledovat nejen účinek protinádorové léčby u karcinoidu, ale i u méně diferencovaných neuroendokrinních tumorů jiné etiologie. Jedná se především o monitoraci předpo kládaného antiproliferačního účinku analog somatostaninu u gastrinomu a dalších NET. Stejně tak se zdá nadějné sledování chromograninu A u malobuněčného karcinomu plic a u karcinomu prostaty, špatně reagujícího na androgenní deprivaci. Autoři podávají ve svém sdělení základní přehled o možnostech stanovení chromograninu A v diagnostice a léčbě neuroendokrinních tumorů, malobuněčného karcinomu plic a karcinomu prostaty, špatně reagujícího na androgenní deprivaci. Základním problémem zůstává omezená dostupnost stanovení tohoto markeru a nedostatek klinických studií potvrzujících přínos tohoto markeru pro diagnostiku a léčbu výše zmíněných nádorových onemocnění.

Tato studie byla podpořena výzkumným záměrem MSM 0021620819, Náhrada a podpora některých životně důležitých orgánů, LF UK v Plzni.

Datum přednesení příspěvku: 8. 12. 2006