Význam informační podpory v programu screeningu kolorektálního karcinomu.

Úvod

Na základě přesvědčivých důkazů jsou v současnosti mezinárodně doporučeny tři screeningové programy, u kterých bylo prokázáno snížení úmrtnosti v cílové populaci: screening nádorů prsu, screening nádorů tlustého střeva a konečníku a screening nádorů děložního hrdla. Tyto screeningové programy jsou součástí doporučení Rady EU všem členským státům [1]. Aby byla garantována maximální účinnost, bezpečnost a hospodárnost, měly by být uvedené preventivní programy pečlivě organizovány.

Dle doporučení pracovní skupiny International Agency for Research on Cancer [2] charakterizuje organizovaný screeningový program šest znaků:

• explicitní stanovení pravidel screeningu, včetně specifikace věkových skupin, screeningového testu a intervalu
• 
  
• definovaná cílová populace, zejména pro účely zvaní ke screeningu
• 
  
• jmenování řídící skupiny zodpovědné za odbornou garanci implementace programu a audit center
• 
  
• screeningový proces v rámci interdisciplinárního zdravotnického týmu s jasnou rozhodovací strukturou
• 
  
• monitoring screeningového procesu prostřednictvím sběru a hodnocení dat
• 
  
• monitoring dopadu screeningu prostřednictvím populačních epidemiologických dat

Doporučení Rady EU pak konkrétně stanoví, jakým způsobem má probíhat monitoring screeningového procesu prosťřednictvím sběru a hodnocení dat:

• vytvořit systém informační podpory screeningových programů
• 
  
• sbírat, uchovávat a hodnotit údaje o všech screeningových testech, doplňujících vyšetřeních a výsledných diagnózách
• 
  
• pravidelně monitorovat proces a dopad organizovaného screeningového programu a co možná nejrychleji tyto výsledky zpřístupňovat široké veřejnosti i zdravotníkům zapojeným do screeningových programů
• 
  
• implementovat screeningové programy v souladu s European Guidelines (tam, kde jsou dostupné)

Informační podpora screeningových programů

Systém informační podpory nezbytně zahrnuje jak průběžné a pravidelné hodnocení kvality screeningového procesu, tak dopadu screeningového programu. Screeningový proces zahrnuje všechny následující součásti [2]:

1. definice cílové populace
   
2. náběr cílové populace do screeningu
   
3. screening
   
4. diagnostika osob s pozitivním výsledkem screeningu
   
5. léčba osob s pozitivním výsledkem diagnostiky

Legislativní oporu má screening kolorektálního karcinomu ve Věstníku MZ ČR č. 01/2009 a od února 2010 také ve vyhlášce MZ ČR č. 3/2010 Sb. o stanovení obsahu a časového rozmezí preventivních prohlídek. Oba dokumenty definují cílovou populaci a také stanoví způsob, jak jsou prostřednictvím registrujícího praktického lékaře a praktického gynekologa osoby z cílové populace nabírány. Screeningové vyšetření představuje test na okultní krvácení do stolice (TOKS) a nově i tzv. primární screeningová kolonoskopie (PSK). V případě pozitivního výsledku TOKS následuje diagnostické vyšetření - tzv. screeningová kolonoskopie (SK).

Klíčovou součástí systému informační podpory je registr screeeningových kolonoskopií, který umožňuje parametrické záznamy provedených kolonoskopických vyšetření a tak umožňuje monitoring screeningového procesu v centrech. Neumožňuje však monitoring úspěšnosti náběru cílové populace, neboť většina klientů screeningového procesu nepodstupuje kolonoskopii, ale pouze TOKS s negativním výsledkem. Tato vyšetření jsou však proplácena z veřejného zdravotního pojištění a záznam o nich je tedy veden plátci zdravotní péče. Jejich data poskytovaná prostřednictvím Národního referenčního centra proto tvoří důležitou součást informačního systému, neboť poskytují jedinečnou informaci o náběru osob do programu screeningu kolorektálního karcinomu. Systém se neobejde ani bez pečlivého monitoringu epidemiologie zhoubných nádorů, který využívá dat Národního onkologického registru (NOR ČR) a jehož výsledky jsou dostupné široké veřejnosti na webovém portálu www.svod.cz.

Schéma popsaného systému informační podpory je uvedeno na obrázku 1. Komplexní informace o systému informační podpory i informace o prevenci kolorektálního karcinomu vhodné pro širokou veřejnost jsou pak k dispozici prostřednictvím webového portálu www.kolorektum.cz.



Obrázek 1. Součásti informačního systému screeeningu kolorektálního karcinomu

Monitoring screeningového procesu v centrech

Na základě věstníku MZ ČR by měly být screeningové a primární screeningové kolonoskopie koncentrovány do tzv. center pro screeningovou kolonoskopii. Věstník těmto centrům ukládá, v souladu s doporučením Rady EU, zaznamenávání provedených vyšetření prostřednictvím standardizovaných elektronických dotazníků.

Systém sběru dat o screeningových kolonoskopiích Národního programu screeningu kolorektálního karcinomu byl zahájen v roce 2007, retrospektivně však byla nasbírána i data za předcházející rok. Sběr dat je zajištěn prostřednictvím on-line aplikace, která je prostřednictvím běžného internetového prohlížeče dostupná každému uživateli na základě přístupových údajů. Záznam o screeningové kolonoskopii obsahuje demografické informace o vyšetřeném klientovi, indikaci vyšetření, základní údaje o provedení, makroskopický výsledek i histopatologický výsledek, a respektuje tak, byť ve zjednodušené formě, zahraniční standardy o vykazování kolonoskopického vyšetření [3]. Celý seznam údajů sbíraných o provedených kolonoskopických vyšetřeních obsahuje tabulka 1.

Je důležité, že takto koncipovaný záznam umožňuje monitoring screeningu, diagnostiky a správného výkaznictvím prostřednictvím standardních indikátorů kvality [4] kolonoskopického vyšetření, zmiňovaných v rámci zahraničních projektů i v odborné literatuře [5, 6]. V současné době jsou SK a PSK zadávány v rámci tzv. pilotního sběru zejména pracovišti, které se přihlásily do pilotní sítě zmíněných center pro screeningovou kolonoskopii. Základní průběžné výsledky dosavadního pilotního sběru dat prezentuje tabulka 2.



Tabulka 1. Struktura sbíraných údajů o screeningových a primárních screeningových kolposkopiích

Tabulka 2. Průběžné výsledky pilotního sběru dat o screeningových kolonoskopiích Národního programu screeningu kolorektálního karcinomu, průběžné údaje - prosinec 2009

Závěr

Systém informační podpory představuje nedílnou součást screeningových programů, bez něhož nelze garantovat jeho vysokou kvalitu v podobě účinnosti, bezpečnosti a hospodárnosti. V programu screeningu kolorektálního karcinomu je systém tvořen třemi pilíři: epidemiologický monitoring prostřednictvím Národního onkologického registru, monitoring kvality center prostřednictvím sběru klinických dat o screeningových kolonoskopiích a monitoring na populační úrovni prostřednictvím dat plátců zdravotní péče. Kvalitní datové zázemí umožňuje monitoring různých součástí screeningového procesu a další rozvoj screeningových programů v České republice.

Reference

1. Council Recommendation of 2 December 2003 on cancer screening (2003/878/EU)
   
2. Vainio, H., & Bianchini, F. (Eds.). (2002). Breast Cancer Screening. Lyon: IARCPress.
   
3. Liebermann, D., Nadel, M., Smith, RA., et al. (2007) Standardized colonoscopy reporting and data system: report of the Quality Assurance Task Group of the National Colorectal Cancer Roundtable. Gastrointestinal Endoscopy (Vol. 65, pp.757-766).
   
4. Day, N., Williams, D., & Khaw, K. (1989). Breast cancer screening programmes: the development of a monitoring and evaluation system, Br J Cancer (Vol. 59, pp. 954-958).
   
5. Rex DK., Bond JH., Winawer S., et al. (2002) Quality in the technical performance of colonoscopy and the continuous quality improvement process for colonoscopy: recommendations of the U.S. Multi-Society Task Force on Colorectal Cancer. Am J Gastroenterol (Vol. 97, pp. 1296-308).
   
6. Scottish Bowel Cancer Screening Programme (2009) Key Performance Indicators.