Význam mikroRNA v chemoprotektivním účinku fytochemikálií zeleniny rodu Brassica a jejich vliv na riziko kolorektálního karcinomu.

Brassica je rod řádu rostlin kfiížatých (Cruciferae), do kterého spadá například hlávkové zelí, čínské zelí, kapusta, květák či brokolice. Důkazy o chemoprotektivním efektu těchto rostlin potvrzují epidemiologické studie z celého světa, ve kterých byl potvzen pozitivní vztah mezi konzumací tohoto druhu zeleniny a sníženým rizikem nádorových onemocnění různých lokalizací včetně tlustého střeva a konečníku. Deregulace mikroRNA (miRNA) je jednou z kauzálních událostí v kancerogenezi nádorů tlustého střeva a konečníku. Schopnost miRNA regulovat na úrovni translace přibližně třetinu genů lidského genomu dává předpoklad jejich zapojení rovněž do regulace genů metabolizace, případně mechanizmů chemoprotekce fytochemikálií obsažených v zelenině rodu Brassica. Polymorfizmy zmíněných genů v jejich vazebných oblastech pro miRNA tak ovlivňují vazebnou afinitu dané mRNA k miRNA a schopnost miRNA negativně regulovat jejich translaci.

Předpokládáme proto, že tyto polymorfizmy mohou být dalšími genetickými faktory, které utváří schopnost jedince mít prospěch s potenciálně chemoprotektivního účinku fytochemikálií obsažených v zelenině rodu Brassica.



Práce byla podpořena grantem IGA MZ NS 10352-3/2009 a výzkumným záměrem MZ0MOU2005.